Trojice amatérů rozluštila zašifrované dopisy: Složitý tajný kód používala Marie Stuartovna

Královna Maie prožila celých devatenáct posledních let ve vězení, kam ji poslala Alžběta I.
Foto: Wikimedia commons, Michal0021, CC-BY-SA-4.0
Zobrazit fotogalerii (3)
Královna Maie prožila celých devatenáct posledních let ve vězení, kam ji poslala Alžběta I.
zajímavost

V minulém roce byly rozšifrovány zakódované královské dopisy skotské a francouzské královny Marie Stuartovny, které tajně posílala z vězení svému spojenci na svobodě. Co psala a jak se nesourodé skupině amatérských vědců podařilo její tajemství vynést na světlo světa? 

reklama

Život královny Francie a Skotska Marie Stuartovny byl všechno, jen ne jednoduchý a plný blahobytu. Už v prvním týdnu svého života se stala po smrti svého otce královnou – a brzy nato také budoucí nevěstou francouzského následníka trůnu, o rok mladšího Františka... 

Výchova u budoucího manžela

Aby byla jednou opravdu dobrou francouzskou královnou, byla v šesti letech odvezena z rodného Skotska k francouzskému dvoru, kde se jí dostalo patřičného vychování. Po dalších devíti letech příprav se za svého snoubence také skutečně provdala. Po dalších dvou letech se mladý pár po smrti krále Jindřicha II., Františkova otce, stal panovníky země, ale jejich vládní úkoly za ně prozatím vykonávali Mariini příbuzní. Mladý král se ale skutečné moci neměl dočkat. Zemřel v pouhých osmnácti letech a mladá vdova, francouzská a skotská královna Marie Stuartovna, se vrátila do své domoviny. 

Nepřátelská teta Alžběta I. 

Královna jistě čekala vřelejší přijetí a větší bezpečnost, než jaké na ni doma čekaly. Za některé problémy si mohla zdánlivě ale také sama, jako například za nepřátelství své tety Alžběty I., která si dělala nároky na anglický trůn po smrti Marie I. Tudorovny. Marie Stuartovna její vládu odmítla uznat, čímž si tetičku rozzlobila na celý zbytek života – celkem krátkého a rozhodně ne šťastného. 

Další svatby a vražda rozčílily protestanty

Po prvním nevydařeném manželství se Marie Stuartovna vdala ještě dvakrát. Nejdříve za Jindřicha Stuarta, lorda Darnleye, tedy za svého bratrance. Manželství to ale šťastné nebylo, i když se z něj narodil budoucí král Jakub (ve Skotsku VI., v Anglii a Irsku I.). Zdá se, že Marie ani příliš netrpěla, když byl její druhý manžel zavražděn. Hovořilo se dokonce o tom, že viníkem krvavého útoku byl hrabě Bothwell, a to s jejím vědomím, možná dokonce na její objednávku. Ať to bylo jakkoliv, jisté je, že právě on se stal královniným třetím a také posledním manželem.

Marie se rozhodla hodně špatně

Mariiny dny na svobodě se totiž pomalu začínaly krátit. Poslední sňatek protestanty rozčílil natolik, že královnu donutili abdikovat. Nakonec byla ráda, když se jí podařilo uprchnout z dočasného vězení. Pak ale udělala velkou chybu, když se rozhodla požádat o pomoc právě Alžbětu I. 

Alžběta I. si zjednala pořádek

Alžběta I., v obavě, že by se sesazená skotská královna chtěla náhradou ujmout trůnu anglického, udělala takovým spekulacím rychle přítrž. Marii jednoduše nechala zajmout a uvěznit s odůvodněním, že má indicie vedoucí k domněnce, že ji Marie chtěla nechat zavraždit. A právě v tu chvíli začíná příběh tajemných zašifrovaných dopisů, které si Marie Stuartovna vyměňovala převážně s francouzským velvyslancem v Anglii Michelem de Castelnau de la Mauvissière.

Desítky, možná i stovky dopisů

Za léta, která strávila ve vězení, tedy bezmála za dvacet let, než byla ve svých pouhých čtyřiačtyřiceti letech popravena, šlo o desítky, možná stovky dopisů, z nichž některé jsou nyní v majetku Francouzské národní knihovny a v minulém roce se staly předmětem úspěšného dešifrování. Proč dešifrování? Šlo o tajné depeše, které vězněná Marie Stuartovna zapisovala ve vlastním vytvořeném kódu. Také proto bylo až nedávno odhaleno, že jde právě o zprávy od této ženy. 

Pianista, fyzik a počítačový expert

O tajný kód se začali zajímat tři muži různých profesí, pro něž je historie a odhalování tajemství spíše koníčkem. Jedním z nich je počítačový specialista, druhým fyzik a trojici doplňuje pianista. Zdánlivě nesourodá skupinka známých ale dokázala to, co nikdo před nimi. Rozluštili šifru, a tak se jim podařilo spolehlivě určit, kdo a komu takové dopisy vlastně psal. Nešlo přitom o nic jednoduchého a práce na rozkódování přibližně padesáti tisíc slov zabraly celý rok jejich jinak volného času. Počítač si přitom poradil jen s částí znaků používaných místo písmen. Na další záludnosti královniny šifry už museli pánové přijít sami – a podařilo se jim to, ačkoliv Marie Stuartovna kvůli zmatení nepřítele pro některá písmena užívala dokonce více rozdílných znaků. 

Varování před nepřáteli

Co tedy podle vědců, jimž se podařilo královský kód prolomit, Marie Stuartovna ze své internace psala? Předně svého přítele Michela de Castelnau několikrát varovala před úskočným sirem Francisem Walsinghamem a Robertem Dodleym, muži, kteří se objevovali v okruhu královny Alžběty I. a intrikovali proti vězenkyni. Stále se ale také snažila zasahovat do státnických věcí, apelovat přes adresáta šifrovaných dopisů na královnu Alžbětu I., aby uvěřila její verzi příběhu o možné přípravě atentátu. Bohužel zbytečně. 

Královnou i za mřížemi

Kdo by v královniných dopisech hledal soukromé zprávy, byl by patrně zklamán, alespoň budeme-li hovořit o těch dopisech, které byly objeveny a jež se podařilo částečně s pomocí počítače a z větší části „ručně“ dešifrovat. Jediné, co připomínalo skutečného člověka z masa a kostí, lidskou bytost a ne královnu, byly drobné stížnosti na zhoršující se zdravotní stav, na čemž nesly vinu zejména špatné podmínky ve vězení. Marie zkrátka zůstala královnou až do svých posledních chvil.

Nešikovný kat se vyděsil

Její osudový den přišel 8. února toku 1587. Ten den se postavila před nešikovného kata, kterému se podařilo královnu setnout až na třetí pokus. Když chtěl podle tehdejšího zvyku uťatou hlavu vzít za vlasy a zvednout do výše a ukázat divákům, vyděsil se i on sám. Královna nosila paruku, a tak mu zůstala v ruce právě jen paruka a hlava se odkutálela. Musel to být šok i pro tehdejší – na podobné výjevy zvyklé – Angličany. 

Zdroj: cosmomagazine, cnet, archeology, wikipedia

KAM DÁL: První egyptský transsexuál: Hatšepsut byla žena, ale jistotu získala až v mužských šatech.

 

reklama
#vězení #poprava #smrt #osobnost #Skotsko #královna #Marie Stuartovna

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.