Milan Šteindler se nebojí vykrádat úspěšné kolegy. Třeba texty Jiřího Suchého

Založením divadla Sklep ovlivnil vnímání humoru celé jedné generace
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Snad nikdo, kdo znal Milana Šteindlera od jeho útlého dětství, nepochyboval, že z něj bude umělec. Jeho osudem se stalo divadlo Sklep, které založil s kamarádem Davidem Vávrou. Tahle dvojice spolu přečkala časy dobré i zlé a fungují dodnes. Dokonce se nebojí vykrádat jiné úspěšné dvojice, cítí to dokonce jako svou povinnost.

Jméno Milana Šteindlera, který dnes slaví 63. narozeniny, je s českým filmem spojené už dlouhé desítky let. Už v polovině osmdesátých let mu dala Věra Chytilová šanci ve snímku Kopytem sem, kopytem tam, v roce 1989 debutoval coby režisér filmem Vrať se do hrobu. Sám si tam také zahrál sociologa, který zkoumá chování a priority mládeže na střední škole. Spousta lidí si ho vybaví i ze satirického pořadu Česká soda.

Suchý, Šlitr a řada dalších

Zkrátka Šteindler má zkušeností na rozdávání. Přesto se stále rád nechá inspirovat. „Cítíme se povinni vykrádat legendární dvojice, které máme rádi a které nás inspirují,“ řekl před pár dny s nadsázkou pro Český rozhlas Dvojka v rámci rozhovoru k padesátému výročí legendárního divadla Sklep.

Například texty Jiřího Suchého jsou u něj velmi oblíbené. Spolu se Šlitrem se tak stali idoly dvojice Šteindler - Vávra, která si jejich scénky občas ráda "vypůjčí". Stejně jako třeba od Vodňanského se Skoumalem nebo od Cimrmanů.

Jak Vávra pro Český rozhlas Dvojka říká: „Bez poetičnosti textů Jiřího Suchého by nás myšlenka na vznik divadla možná vůbec nenapadla. Když jste v 70. letech pustili rádio a znělo z něj jako oficiální zpráva v době komunismu, že někdo odstřihne někoho nůžkami, tak to znamenalo, že otevírá nové světy. Bez toho by to nebylo.“

 

 

KAM DÁL: Roztroušená skleróza je hrozbou, imunitní systém napadá vlastní tkáně. Profesor Mareš vysvětluje, jak nemoci předcházet.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru