Koktavost a seznamování. Jde to dohromady?

Syndrom vyhoření se může objevit kdykoliv. Nejčastěji po delší době v jedné práci
 

Jak se cítí lidé, kteří koktají a rádi by našli partnera? Jde to, anebo jsou s řečovou vadou spojeny takové problémy, že jim to komplikuje seznamování?

Koktavost neboli balbutismus patří mezi řečové poruchy, kdy dochází k narušení plynulého toku řeči. Člověk, který koktá, neúmyslně přerušuje věty opakováním jednotlivých slabik nebo částí slov, případně je nechtěně prodlužuje. Tahle řečová vada je navíc často proložená pauzami, tzv. řečovými bloky, kdy člověk není schopný vydat žádný zvuk.

Koktavý člověk ví často naprosto přesně, co by chtěl říct, jenže nemůže. V praxi to může vypadat tak, že než aby si objednal jídlo, které doopravdy chce, raději si objedná jiné, které se mu dobře vyslovuje. Jelikož koktáním trpí i dospělí lidé a špatně se jim řečové vady zbavuje, mají s tím značné problémy v životě, které musí umět řešit. Je tedy logické, že problémy spojené s řečovou vadou ovlivňují i to, jakým způsobem se koktaví lidé seznamují. Taková první schůzka pro ně může být dost stresující situace.

Co je příčinou koktavosti

Přesná příčina není známá, velkou roli zde hraje genetika, ale i neuropsychologické faktory. Koktavost se dá nácvikem zmírnit, ale nedá se nikdy úplně vyléčit. Rozlišuje se koktavost vývojová, která se objevuje u dětí a až ve dvaceti procentech se přenese do dospělosti. A dále koktavost získaná, která se však může u dospělého rozvinout ve výjimečných případech, např. jako následek zranění hlavy, nádoru. Koktavý člověk za svou řečovou vadu nemůže a nemůže se jí ani lehce zbavit.

Jak se cítí koktavý člověk?

S koktáním jsou spojeny i další problémy, protože se koktavý za svoji řečovou vadu stydí. Obvykle se proto vyhýbá situacem, kde by se musel bavit s mnoha lidmi, anebo kde by byl nucený komunikovat. Každodenní pohyb ve škole je pro něj nuceným zlem, jednoduché to nemívá ani v zaměstnání. Je pro něj nemožné vykonávat např. povolání, kde je klíčová denní komunikace. Člověk se cítí frustrovaný, může cítit pocity studu a hanby. Bojí se o vém problému kolikrát i mluvit a předstírá, že žádný problém nemá.

Jenže ať chce nebo ne, s přerušovanou mluvou má často velké potíže, což vede k uzavření se do sebe, k úzkosti, stresu. Trpí tím, že může ztratit kontrolu během mluvení, a to je ještě více znervózní, takže koktají o to víc. Bludný kruh se uzavírá a oni se bojí vůbec něco říct.

Koktavost a seznamování

Lásku na pracovišti není nemožné realizovat

I seznamování je spjato s významným stresem. Koktavý člověk se oprávněně bojí, že na něj protějšek bude pohlížet divně, když promluví. Už samotná představa, že se bude bavit s osobou opačného pohlaví a bude muset mluvit, je pro balbutika strašidelná. Ví moc dobře, že by se při mluvení zakoktal a má strach, že ho protějšek začne hodnotit. A on si bude připadat trapně, směšně a hrozně. Pravdou je, že svůj problém často vidí zkresleně a ,,dělá z komára velblouda”, protože ostatní to jako takovou překážku nevnímají.

Jak z toho ven?

Nesnažit se za každou cenu svojí koktavosti zbavit. Klíčem k dokonalému pochopení sebe i světa kolem není to, abychom našli lék za každou cenu a na všechno. Přestože se dá koktavost do značné míry odstranit nácvikem plynulé řeči, ve vztazích by neměla hrát žádnou rozhodující úlohu. Je to styl řeči, který jsme označili za vadu, ale koktá spousta lidí a pokud si nedopustí, aby ho omezovala v životě, nedopustí to ani protějšek. S koktáním se musí naučit člověk žít a nedávat si za vinu, že mluví jinak, než ostatní. Láska hory přenáší a jsou horší věci v životě, než řečová vada. Milujme se takoví, jací jsme včetně všech kosmetických vad a chybiček.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru