Invaze cizích agresivních zvířat a hmyzu. Česká příroda a její nebezpečné proměny

Kdyby dnes Ondřej Sekora psal pohádku ze světa hmyzí říše, musel by připojit hned několik nových druhů, které začínají zásadně měnit českou zvířecí říši. Kromě toho, že mnoho hmyzu vymírá, nové invazivní druhy přibývají. O jakých je řeč?

01.08.2019 - 07:00  
Piják lužní je invazivní druh klíštěte, které ještě není dostatečně zmapované
Zobrazit fotogalerii (3)

Slovem invazivní popisujeme ty druhy, které se do místní fauny přesouvají doslova přes mrtvoly. Ty totiž původní druhy vytlačují a v některých případech i zabíjejí. Obecně se jedná o zcela přirozený jev, ale v České republice se začínají rozmáhat druhy živočichů, které mohou ohrozit i člověka.

Není rak jako rak

V Čechách je asi nejpatrnější úbytek raků říčních. Ti se v naší přírodě stávají zcela ojedinělou vzácností. Původní populace je totiž vytlačena podobným druhem ze Severní Ameriky.

Nehledejme v tom však tok imperialistů. Důvod je jasný. Choroby, které s sebou přinesli, jsou pro české raky smrtící. Zároveň jsou velmi invazivní, a tak díky své agresi vraždí a říční raky zraňují. Američtí raci se navíc rozmnožují třikrát tak častěji než místní raci.

V české krajině se však objevují i jiné druhy, které zásadně promlouvají do zavedených kolejí. Na první pohled velmi nepravděpodobným škůdcem je americká želva nádherná. Ta zcela logicky nepřiklusala svým plouživým tempem z USA, nepřeplula Atlantický oceán, aby se vydala přes půl Evropy likvidovat živočichy v samém srdci Evropy.

Lidé si ji však často pořizují jako domácího mazlíčka, který už se jim po čase znelíbí, a neudělají nic jiného, než že želvu vyšlou do volné přírody. Želva nádherná je však velmi agresivní dravec, který je schopný zlikvidovat vše živé.

Na špičce žebříčku

Česká republika je co do počtu opravdu unikátní přehlídkou nepůvodních zvířat a rostlin. Počty se mnohdy liší, ale nejdou pod dva tisíce druhů, které nemají původně s Českou republikou nic společného. Vinou globalizace se tak zavedené pořádky mění i makrokosmu české přírody. V tomto ohledu držíme první příčku v Evropě.

Evropská unie v tomto ohledu nastavila tvrdá opatření a dnes je zcela zakázané dovážet invazivní druhy zvířat do všech členských států. Tento jev je však jen stěží zastavitelný. Není tak překvapením, že se u nás v minimálním množství objevují komáři z tropických krajů, proti kterým se jinak před cestou do vzdálených krajin složitě očkujeme.

Na Moravě zase řádí agresivní housenky, jež v podstatě vyhubily místní buxusy. Nejčastěji se však u nás potkáváme se slunéčky východními, které pocházejí z Dálného východu a postupně likvidují naše slunéčka sedmitečná. Ta se dokonce v časech zimy schovávají do lidských obydlí a když se je pokusíte z vašeho příbytku vyhnat, útočí nepříjemným kousnutím.

Další z komárů, který se z ciziny uvelebil v českých podmínkách, je komár tygrovaný. Ten pije krev jak lidem, tak místním zvířatům. Reálným problémem je, že přenáší nepříjemné nemoci, jako je žlutá zimnice, horečka denge a také virus zika.

Jeden z dalších projevů změn je nový druh klíštěte, který se nazývá hezky česky piják. Vzhledem k tomu, že jeho činnost a rizika nejsou ještě dostatečně zmapována, klidně může hrozit výskyt nových, neznámých nemocí.

Nových invazivních druhů je po České republice, jak zmíněno výše, opravdu velké množství. Zoologové tvrdí, že globalizaci lze jen těžko zastavit, a tak se v mnoha případech nezbývá než smířit s tím, že se bude živočišná říše v průběhu let stále měnit. Mnoho cizokrajných nováčků na českém území však čeká místní zima, kterou mnoho z nich jednoduše nepřežije.