Stále ještě neprozkoumaná: Jeskyně Drábovna skrývá řadu tajemství, která čekají na své objevitele

Vrcholová plošina je rozdělena několika roklemi na více částí. Zároveň je to část geomorfologické jednotky s nejvyšším bodem 466 m n. m..
Zobrazit fotogalerii (3)
15.08.2019 - 08:30  

Severozápad Prahy nabízí mnoho jeskyň na „nepravém místě“. Jednou z nich je i Drábovna. Není snadné se k ní dostat, ale pokud máte dobrodružnou duši, je to cesta právě pro vás. Kolem vzniku této jeskyně se promítá mnoho teorií, jen těžko říct, která z nich je pravdivá. V době válečných konfliktů se zde také schovávali před vojáky vesničané, kteří tu zanechali zajímavé stopy.

Na úbočí Velkého vrchu, který se nachází na hranici rezervace Větrušická rokle, leží jeskyně Drábovna. Větrušická rokle byla již v roce 1969 prohlášena za Národní přírodní rezervaci, a to především proto, aby bylo ochráněno několik druhů teplomilných rostlin. Dráb znamená v překladu lupič nebo loupežník, ale tomu by název pro tuto jeskyni, zejména z důvodu jejího tvaru, jen stěží odpovídal.

Archeologické nálezy i využívání pastevci

Historie jeskyně ještě není dosud příliš prozkoumaná. První zmínky o osídlení obce Větrušice a zároveň Větrušické rokle spadá do doby kamenné. Toto a pozdější osídlení z doby bronzové potvrzují především archeologické nálezy. V. Stárka popisoval v roce 1960 pseudokrasové jevy v okolí Prahy a jedním z nich byla i Drábovna. Díky archeologovi Františkovi Proškovi došlo zase k odkrytí několika střepů připadajících na mladší dobu bronzovou. Jeskyně byla ve své minulosti využívána i pastevci, a to vzhledem ke své prostornosti.

Samotná ves Větrušice je datovaná k roku 1363, kdy byla součástí svatovítského hradčanského majetku. V 15. století se zde objevuje jméno Duchek z Kodaně a v druhé polovině 16. století je ves v držení Slavatů z Chlumu. Do roku 1620 zde působili pánové z Borovska. Pak byl jejich majetek konfiskován a od té doby patřila vesnice jen vyšehradskému probošství.

Jedná se o přírodní rezervaci, kde dochází k ochraně především teplomilné fauny. Milovníci přírody zde najdou ještěrku zelenou nebo různé dravce. Z těch bezobratlých jsou to především otakárek ovocný a fenyklový.

Nejjednodušší cesta? Přímo nahoru

Ideální cestou je vyrazit z Libčic přívozem na Dol a odtud pak po červené značce proti proudu. Vyrazit ale také můžete přes lávku v Řeži a zpět po proudu. Touto cestou na vás čeká několik velkých balvanů a jeden kolmý skalní hřbítek. Ten postupně dosahuje až 10 metrů. Na skalní hřbet se neváže pouze samotná jeskyně, ale i několik dalších skalních dutin.

Vchod samotné jeskyně najdete zhruba někde v polovině výšky údolí, je poměrně rozsáhlý a její tvar připomíná obdélník. Jeskyně je dlouhá 9 metrů a průměr i výška dosahují až 3 metry. Jeskyně je ze všech stran obklopena masivem.

Jak vůbec jeskyně vznikla?

Jeskyně vznikla vlivem několika faktorů. Jde o kombinaci tektonické pukliny a boční eroze řeky. Hlavní roli ale sehrála mineralizovaná plocha břidličnosti. Jeskyně Drábovna se vyvinula v šedých silicifikovaných drobách a břidlicích svrchního proterozoika kralupské skupiny, které obsahují značný podíl vulkanického materiálu.
Díky zvětrávání docházelo k rozpadu pyritu a postupnému odmývání sádrovce. Ke vzniku jeskyně vedlo i rozpouštění sulfidů a kalcitu. Proto o ní můžeme mluvit jako o pseudokrasové jeskyni. Ostatně, stopy po jejím úplném prvopočátku vzniku můžeme v ní najít dodnes.