Stále ještě neprozkoumaná: Jeskyně Drábovna skrývá řadu tajemství, která čekají na své objevitele

Severozápad Prahy nabízí mnoho jeskyň na „nepravém místě“. Jednou z nich je i Drábovna. Není snadné se k ní dostat, ale pokud máte dobrodružnou duši, je to cesta právě pro vás. Kolem vzniku této jeskyně se promítá mnoho teorií, jen těžko říct, která z nich je pravdivá. V době válečných konfliktů se zde také schovávali před vojáky vesničané, kteří tu zanechali zajímavé stopy.

15.08.2019 - 08:30  
Vrcholová plošina je rozdělena několika roklemi na více částí. Zároveň je to část geomorfologické jednotky s nejvyšším bodem 466 m n. m..
Zobrazit fotogalerii (3)

Na úbočí Velkého vrchu, který se nachází na hranici rezervace Větrušická rokle, leží jeskyně Drábovna. Větrušická rokle byla již v roce 1969 prohlášena za Národní přírodní rezervaci, a to především proto, aby bylo ochráněno několik druhů teplomilných rostlin. Dráb znamená v překladu lupič nebo loupežník, ale tomu by název pro tuto jeskyni, zejména z důvodu jejího tvaru, jen stěží odpovídal.

Archeologické nálezy i využívání pastevci

Historie jeskyně ještě není dosud příliš prozkoumaná. První zmínky o osídlení obce Větrušice a zároveň Větrušické rokle spadá do doby kamenné. Toto a pozdější osídlení z doby bronzové potvrzují především archeologické nálezy. V. Stárka popisoval v roce 1960 pseudokrasové jevy v okolí Prahy a jedním z nich byla i Drábovna. Díky archeologovi Františkovi Proškovi došlo zase k odkrytí několika střepů připadajících na mladší dobu bronzovou. Jeskyně byla ve své minulosti využívána i pastevci, a to vzhledem ke své prostornosti.

Samotná ves Větrušice je datovaná k roku 1363, kdy byla součástí svatovítského hradčanského majetku. V 15. století se zde objevuje jméno Duchek z Kodaně a v druhé polovině 16. století je ves v držení Slavatů z Chlumu. Do roku 1620 zde působili pánové z Borovska. Pak byl jejich majetek konfiskován a od té doby patřila vesnice jen vyšehradskému probošství.

Jedná se o přírodní rezervaci, kde dochází k ochraně především teplomilné fauny. Milovníci přírody zde najdou ještěrku zelenou nebo různé dravce. Z těch bezobratlých jsou to především otakárek ovocný a fenyklový.

Nejjednodušší cesta? Přímo nahoru

Ideální cestou je vyrazit z Libčic přívozem na Dol a odtud pak po červené značce proti proudu. Vyrazit ale také můžete přes lávku v Řeži a zpět po proudu. Touto cestou na vás čeká několik velkých balvanů a jeden kolmý skalní hřbítek. Ten postupně dosahuje až 10 metrů. Na skalní hřbet se neváže pouze samotná jeskyně, ale i několik dalších skalních dutin.

Vchod samotné jeskyně najdete zhruba někde v polovině výšky údolí, je poměrně rozsáhlý a její tvar připomíná obdélník. Jeskyně je dlouhá 9 metrů a průměr i výška dosahují až 3 metry. Jeskyně je ze všech stran obklopena masivem.

Jak vůbec jeskyně vznikla?

Jeskyně vznikla vlivem několika faktorů. Jde o kombinaci tektonické pukliny a boční eroze řeky. Hlavní roli ale sehrála mineralizovaná plocha břidličnosti. Jeskyně Drábovna se vyvinula v šedých silicifikovaných drobách a břidlicích svrchního proterozoika kralupské skupiny, které obsahují značný podíl vulkanického materiálu.
Díky zvětrávání docházelo k rozpadu pyritu a postupnému odmývání sádrovce. Ke vzniku jeskyně vedlo i rozpouštění sulfidů a kalcitu. Proto o ní můžeme mluvit jako o pseudokrasové jeskyni. Ostatně, stopy po jejím úplném prvopočátku vzniku můžeme v ní najít dodnes.
Klíčová slova: