HeroRATs, neboli "krysí hrdinové" jsou zaměstnanci neziskové organizace Apopo. Jsou trénováni k detekci tuberkulózy (TBC) a nášlapných min pomocí sladké odměny v podobě rozmačkaného banánu. „Obecně lze říci, že krysy z naší organizace je možné vycvičit ke všemu, k čemu je možné vycvičit policejního psa,“ řekla pro Čtidoma.cz Lily Shalom, mluvčí neziskové organizace Apopo.
Farmáři mohou žít beze strachu
Odhalení nemoci a nebezpečí skrytého pod zemí je s pomocí těchto malých hrdinů mnohem levnější a efektivnější. V zemích třetího světa, kde Apopo operuje, je to často jediný možný způsob detekce. „Chránit lidi a planetu inovativními způsoby, za použití speciálně vycvičených krys a dalších zvířat,“ zní motto organizace. Zatím se jim to daří a málokdo by si pomyslel, že je to i díky krysám.
„Bál jsem se nášlapných min celá desetiletí. Teď konečně mohu na svém poli pracovat,“ tvrdí mosambický farmář Sam. Strach ze smrti nebo ošklivého zranění mu přitom práci znemožnil na dlouhá desetiletí. Nemohl však na pole ani vypustit dobytek, ani na něj nic zasít. Mohlo to být to poslední, co by udělal. To se teď konečně změnilo.
Žijí déle a více vydrží
S nápadem vycvičit křečkomyši gambijské přišel Bart Weetjens, zakladatel organizace Apopo. „Bart při svých studiích zjistil, že odstraňování min je velmi drahé a ne všichni si ho mohou dovolit. Poté náhodou narazil na článek o tom, jak pískomilové dokáží v laboratorních podmínkách detekovat výbušniny. Jako malý měl myši za domácí mazlíčky, takže si spojil dvě a dvě dohromady,“ vysvětlila pro Čtidoma.cz Lily Shalom.
Weetjens se o celé věci radil s profesorem Ronem Verhagenem, expertem na hlodavce z Antverpské univerzity. Právě on mu doporučil trénovat křečkomyši gambijské kvůli tomu, že se dožívají více let než jiní hlodavci a jsou skvěle přizpůsobeny na drsné podmínky v Africe.
Křečkomyši začínají s tréninkem už v 10. týdnu života. Výcvik se skládá ze vzorků TBC, vzorků min a spousty banánů. Apopo zaměstnává profesionálně vyškolené krysí trenéry, kteří jsou vybaveni klikrem, pomůckou, která vydává hlasitý zvuk "klik". A velkou trpělivostí.
„Krysy si s jejich trenéry netvoří takový vztah jako třeba psi. Jejich hlavní motivací je jídlo. To je ale pro nás velkou výhodou, můžeme tak v průběhu zaměstnávat nové trenéry a výcvik to nijak neohrozí,“ uvádí pro Čtidoma.cz Shalom.
V organizaci zjistili, že krysy gambijské umí mimo jiné i detekovat koronavirus. Bohužel ale kvůli neustálým změnám cestovních omezení a vysokým nákladům na bezpečnou manipulaci s infekčním materiálem z tréninku sešlo.
Jak probíhá trénink?
V momentě, kdy se krysa přiblíží k jednomu ze vzorků, ozve se "klik" a trenér jí dá odměnu v podobě rozmačkaného banánu. Během výcviku si krysy v hlavě spojí vzorky se sladkou odměnou a jsou tak velmi motivované je vyčenichat. Po tréninku je každá z krys buď minový, nebo TBC expert.
Krysy, které jsou poté zaměstnány jako hledači min, se v terénu pohybují systematickým způsobem pomocí speciálního vodítka. A když ucítí přes vrstvu půdy známý pach nášlapné miny, začnou hrabat. To je signál pro trenéra, u kterého se tím domáhají okamžitého přídělu banánu a zároveň tím oznamují, že se našla další mina.
„Momentálně nejtalentovanějším hledačem min je krysa Malawa. Je to veteránka, minulý rok dokonce získala zlatou medaili za chrabrost a záchranu životů,“ doplnila pro ČtiDoma Lily Shalom.
Ono hrdinství krys gambijských je ale vlastně dost sporné. Ony zkrátka jen chtějí svůj rozmačkaný banán a netuší, co dělají. Nicméně bez nich by byl svět o něco horší a obdiv si tato zvířátka rozhodně zaslouží.
KAM DÁL: Omezte kontakt se slepicemi, nelíbejte je ani nemazlete, varují lékaři. Desítky lidí už skončily v nemocnicích
