Svět rypošů lysých: Mají vlastní řeč, snáší velkou bolest a popírají biologické zákony stárnutí

Rypoš lysý je jeden ze dvou známých druhů savců, kteří žijí eusociálním způsobem života
 

Rypoš lysý je bezsrstý hlodavec žijící ve vyprahlých oblastech východní Afriky a bezesporu patří mezi nejpodivněji vyhlížející tvory zvířecí říše. Ale to, co mu chybí na kráse, dohání mimořádnou biologií a zvláštním životem, napsal server Mongabay zaměřující se na vědecké zprávy o přírodě a životním prostředí.

A to ještě není všechno. Tým vědců nyní zjistil, že tito vrásčití tvorové s námi mají společného mnohem víc, než bychom si mohli myslet - stejně jako lidé, i rypoši lysí "mluví" různými dialekty.

Rypoši jsou téměř slepí, což je evoluční uzpůsobení výhradně podzemnímu životnímu stylu. Nemohou se tedy spoléhat na zrak a místo toho tito extrémně společenští tvorové komunikují celou škálou kvíkání, mručení a cvrlikání - a komunikují opravdu hodně.

Napodobují projevy ostatních

V nové studii, kterou zveřejnil časopis Science, se vědci zaměřili na tajnou řeč rypošů lysých (Heterocephalus glaber). Tým pod vedením profesora neurologie Garyho Lewina z německého Střediska molekulární medicíny Maxe Delbrücka (MDC) zjistil, že stejně jako lidé i rypoši lysí už od raného věku napodobují hlasové projevy ostatních, aby se naučili komunikovat. A díky tomu se u nich vyvíjejí odlišné dialekty a přízvuky v závislosti na geografické poloze.

Napodobování zvuků je něco, co dokáže jen hrstka dalších zvířat - například velryby, sloni, primáti, papoušci a zpěvní ptáci. Většina zvířat se zvuky neučí; místo toho celá škála druhů produkuje hlasové projevy, které jsou jim určené geneticky - jako psí štěkání.

Kontrola a modulace jazyka

Jakou úlohu tedy hrají hlasové projevy ve společenském životě rypošů lysých? Tito holí hlodavci, kterým jako by příroda dala kůži o několik čísel větší, žijí v podzemních koloniích, kterým vládne královna.

Kolonie mohou mít až 300 členů a každý z nich má konkrétní úlohu v rámci společenské struktury, ne nepodobné uspořádání ve včelím úlu. V rypoším světě existují dělníci, vojáci a jediná rozmnožující se samice - královna. Právě ona je zodpovědná za kontrolu a modulaci "jazyka" kolonie a z dlouhodobého hlediska za uchování integrity jejího dialektu.

Přízvuk se naučí celá kolonie

"Vývoj sdíleného dialektu posiluje soudržnost a smysl sounáležitosti mezi rypoši v konkrétní kolonii," uvedla v prohlášení autorka studie Alison Barkerová, neuroložka MDC. Když uhyne královna, nastoupí k moci nová, která zavede svůj vlastní přízvuk. Ten se postupně naučí celá kolonie.

Jedinečný dialekt pomáhá také při účinné obraně. Když rypoší vojáci narazí na jiného rypoše, přízvuk jeho cvrlikání jim prozradí, jestli je to vetřelec nebo našinec. Pokud je to vetřelec, vojáci buď díky početní převaze zablokují tunely, anebo použijí své velké zuby, aby ho odrazili. "Možná se dá říci, že jsou tato zvířata extrémně xenofobní," dodal Lewin.

Vlastní lingvistická kultura

Tato nová zjištění jen rozšiřují už známý seznam podivuhodných vlastností a schopností rypošů, mezi něž patří jejich vysoká tolerance vůči bolesti, schopnost přežívat v prostředí s nízkým obsahem kyslíku či schopnost popírat biologické zákony stárnutí. A vědci věří, že by nám tento fascinující tvor mohl pomoci lépe pochopit náš vlastní druh.

"Rypoši lysí mají lingvistickou kulturu, která se vyvinula dlouho předtím, než vůbec existovaly lidské bytosti. Dalším krokem je zjistit, jaký mechanismus v jejich mozku tuto kulturu podporuje, protože to by nám mohlo poskytnout důležitý vhled do toho, jak se vyvinula lidská kultura," řekl Lewin.

KAM DÁL: Kapustňák měl na hřbetě vyrytý nápis Trump. Za jeho zohavení je vypsána odměna.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru