Dnešní koronavirus není takový problém, jakým mohou být budoucí epidemie. COVID-19 i SARS přišly z Číny, co dál?

Nejhorší situace je dnes v Jižní Korei, země hlásí 5 328 nemocný, z nichž 32 nemoci COVID-19 podlehlo
Zobrazit fotogalerii (3)
05.03.2020 - 08:30  

MERS, SARS, SARS-CoV-2. Tři názvy koronavirů, které už téměř dvacet let vyvolávají strach po celém světě. Upřímně řečeno, důvod k obavám je zejména u prvních dvou jmenovaných. A pak také u toho, který je značně podceňován, u chřipky. Podle odborníků však může být v budoucnu ještě hůře a to, co se odehrává dnes, je jen slabá selanka. Zbytečné strašení? Spíš ne.

Když se v roce 2002 objevil v čínské provincii Kuang-tung těžký akutní respirační syndrom, či také syndrom náhlého selhání dýchání (SARS - Severe Acute Respiratory Syndrome), tak se poté ve třiceti zemích světa nakazilo více než osm tisíc lidí a zhruba desetina z nich zemřela. Inkubační doba byla obvykle mezi dvěma až osmi dny, výjimečně šlo i o deset. Nemoc se víceméně podařilo dostat pod kontrolu za půl roku, Česká republika žádný výskyt nezaznamenala.

O deset let později bylo v Saúdské Arábii zjištěno další nové virové nebezpečí, tentokrát s názvem MERS-CoV (The Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus). Má podobný průběh jako SARS, ovšem navíc ještě způsobuje akutní selhání ledvin. Na celém světě se jí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nakazilo 2 494 lidí a zemřelo 858 z nich. Podezření bylo v roce 2015 i u nás, nakonec se ale nepotvrdilo. Smrtnost tohoto onemocnění je vyšší než u SARS (kolem 35-40 %). Zároveň je však nižší úmrtnost a šíří se mnohem pomaleji.

Chřipka je větší strašák

Konečně v prosinci loňského roku bylo v čínském Wu-chanu zaznamenáno nové infekční onemocnění, které způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, dostalo název COVID-19 a zasáhlo už téměř celý svět včetně České republiky. Dosud (v době vydání tohoto článku) bylo nakaženo přes 93 tisíc lidí, přes 3 190 jich zemřelo. Stejně jako jeho předchůdci se na člověka přenesl zřejmě ze zvířat (SARS přes oviječe, MERS přes velbloudy, COVID-19 pravděpodobně přes netopýry s tím, že netopýry nejprve napadl i SARS a MERS). Docent z katedry přírodních věd na Warwickově univerzitě Mike Tildesley tvrdí, že průměrná úmrtnost se odhaduje na 1 až 3 procenta.

Shody a rozdíly mezi nemocí SARS a koronavirem COVID-19 jako první studoval profesor Marc Lipsitch z Harvardu. Tvrdí, že základním číslem je údaj známý jako R0, který říká, kolik osob infikovaná osoba stihne nakazit. V případě SARS byla hodnota 3, u dnešního koronaviru je kolem čísla 2. Ovšem zároveň tito lidé nakazí jiné výrazně dříve, než to "zvládl" SARS. Další výzkumy pak ukázaly, že tyto nemoci jsou shodné na 79,5 procent.

Je tedy zřejmé, že dnešnímu koronaviru podlehlo zatím nejvíce lidí. Jedním dechem je však třeba dodat, že jde o lidi ve vyšším věku a že není zdaleka tak infekční ani nebezpečný jako běžná chřipka. Tvrdá data Státního zdravotního ústavu říkají, že chřipkou u nás každý rok onemocní 10 - 15 procent populace a zemře kolem 1 500 z nich. Přesto, že se proti ní dá očkovat, ale využívá jen velmi málo občanů České republiky. Po celém světě pak podle WHO chřipka ročně zabije kolem 650 tisíc lidí.

Strach z budoucnosti

Mnohem alarmující je, co teprve nastat v budoucnu. Ani ne tak v souvislosti s COVID-19, ale s jinými, zatím neidentifikovanými viry. „Podle mého mohou přijít horší epidemie, než je ta současná. COVID-19 je pouze mutace známého viru, ale již dnes je vše horší než u předchozí epidemie SARS. Tedy je třeba zjistit, proč je opakovaným ohniskem Čína. A WHO musí napnout veškeré úsilí k tomu minimalizovat rizika podobných epidemií v budoucnu,“ uvažuje profesor Vlastimil Válek, který patří k uznávaným lékařům a momentálně je i poslancem za TOP 09.

Válek si myslí, že by se WHO měla zaměřit na Čínu. „Neměla by se nechat uplácet čínským kapitálem a balamutit daty filtrovanými komunistickým režimem. Ale začít se intenzivně zamýšlet nad tím, co udělat pro to, aby se Čína v blízké budoucnost nestala potřetí ohniskem epidemie či pandemie.“

Na základě modelového scénáře bude podle WHO zapotřebí každý měsíc 89 milionů roušek pro lékaře, 76 milionů rukavic a 1,6 milionů ochranných brýlí.

Podle něj by měl být nachystaný jasný preventivní postup pro podobnou situaci a pak jej plošně aplikovat. „Objeví se nový/mutovaný virus v jedné zemi - zavedeme opatření X, rozšíří se do okolních zemí, opatření Y, rozšíří se na další kontinenty, opatření Z atd. Je to čistě logistická záležitost, vycházející z odborných dat a nesmí být politizovaná. To se ale WHO nedaří,“ má jasno Válek.

Dokážeme se připravit?

Bylo by opravdu skvělé, kdyby se dokázala připravit i Česká republika. Bez ohledu na to, co dnes hrozí nebo nehrozí. Není nic horšího než rezignovat na prevenci a pak se snažit věci řešit s křížkem po funuse. Taková opatření totiž většinou nemají smysl, byť by se jakákoli vláda snažila sebevíc. 

„Podívejte se na dnešní stav. Již 27. ledna mohl být ve sněmovně mimořádný bod "koronavirus", jelikož nákaza byla v Evropě. A jsem si jistý, že všichni lékaři poslanci by opatření, která by vláda v čele s premiérem navrhla, podpořili. Prevence je příprava na situaci, o které doufáme, že nenastane, a věříme, že se nás netýká. Jenže premiér pouze věřil a doufal a teď je vláčen událostmi,“ kroutí hlavou Válek. 

Vlastimil Válek
- ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice vede Kliniku radiologie a nukleární medicíny
- zaměřuje se na diagnostiku a léčbu v oblasti nádorů břicha, je průkopníkem některých metod
- publikuje ve významných českých i zahraničních zdravotnických časopisech
- v letech 2014-2017 byl předsedou České radiologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně

Dnes se diskutuje o tom, jaké akce zakázat a které ne. Faktem je, že toto a mnoho dalšího mohlo být už dávno připraveno, plán by se pouze uvedl v platnost. Co nejhoršího by se stalo? Že by někdo dělal práci zbytečně, protože by k nám nemoc nakonec nepřišla. To je však cena, kterou bychom měli být všichni ochotni zaplatit.

Musíme přijmout jasná opatření

Toto není kritika vlády. Ta dělá, co je v jejích silách, nikdo premiéra Babiše, ministra zdravotnictví Vojtěcha či kohokoli jiného nepodezírá z toho, že by dnešní situaci nechtěli řešit. Bohužel však honí mnoho zajíců najednou a ještě k tomu v době, kdy už jsou dávno schováni v lese. Budiž to snad poučením, připravme se na to, co může přijít. 

„Musíme mít stejná opatření, jaká před časem udělaly některé další země. Posoudit, co je efektivní a co jen populistické výkřiky. A samozřejmě musí být jednotně, jasně a srozumitelně informováni lékaři, hygienické stanice, nemocnice, kraje a starostové tak, aby celý systém opatření fungoval plošně, jednotně a občané nebyli mateni protichůdnými informacemi. Včera ministři zdravotnictví i vnitra ve sněmovně informovali, že tomu tak je. Čekal jsem toto ujištění především od premiéra. To bohužel nezaznělo,“ doplnil Válek.