„Tam dole je jinej svět“ - rozhovor se sportovním potápěčem

Berounští si jméno Triton vypůjčili od posla Boha moře z řecké mytologie
15.10.2015 - 23:53   |  

Jen nedaleko od berounského hlavního Husova náměstí jsem si povídal s Alexandrem Vodičkou z tamního sportovního oddílu Triton. Klubu sportovních potápěčů a hráčů vodního ragby.

1)  Že se vodní ragby hraje ve vodě napadne každého. Proto, jaké další velké odlišnosti, oproti té „suchozemské“ verzi, tyto dva sporty rozdělují?

Já začnu tím, co mají oba sporty společné. Jsou to kontaktní disciplíny s jasně danými pravidly o tom, které typy zákroků jsou povolené a které nikoliv. Ve vodním ragby se mnohem častěji střídá, což je způsobené velkou náročností pohybu pod hladinou. Zápasy ve vodě se hrají v délce 2x15 minut. Používá se slanou vodou napuštěný kulatý míč, který se umísťuje do kovových košů umístěných na dně bazénu.

 

V podvodním ragby jsou branky umístěny v hloubce 3,5 až 5 metrů.

 

2) Berounští vodní ragbisté patří ke třem nejlepším týmům v republice. Jakými úspěchy se mohou pochlubit sportovní potápěči?

Víte, ve sportovním potápění nejde o žádné úspěchy a trhání rekordů. Z důvodů bezpečnosti potápěče to bylo před rokem 1989 dokonce i zakázané. V tomto sportu jde mnohem více o to, co člověk pod vodou najde, vidí a zažije.

 

3) Kde jsou podle Vás nejzajímavější místa pro potápění

Nejzajímavější jsou obvykle zatopené lomy. Vyhledávané jsou i pískovny, ve kterých panuje čilý rybí život. Zajímavé jsou také přehrady, kde můžete spatřit zatopené jednotlivé stavby i celé vesnice. Potápění na přehradách má však tu nevýhodu, že cílové objekty se nacházejí ve veliké hloubce a do vody tak musíte vstupovat s jiným, speciálnějším, vybavením. Přesto, pokud už se tam člověk chystá vstoupit, měl by si to vyzkoušet v noci. My jsme tehdy na Slapech narazili na hejno okounů, kteří, rozespalí, proplouvali jen těsně okolo nás a nechali se i v klidu pohladit. Tam dole je jinej svět.

Alexandr Vodička (*1961) se sportovním potápěním začal v 26 letech. Absolvoval kurz na potápěčský stupeň „potápěč CMAS se dvěma hvězdami,“ což ho opravňuje potápět se do hloubky 40 metrů, pod led i do uzavřených prostor. V berounském klubu Triton působí jako jednatel a trenérský asistent při výchově malých potápěčů.

 

4) Nedaleko od Berouna se nachází zatopený vápencový lom Amerika. Můžete nám přiblížit, jak to vypadá pod hladinou této uměle vytvořené vodní plochy?

V lomu Amerika skončila těžba někdy v šedesátých letech, a to v podstatě ze dne na den. Dodnes tam proto potápěč může nalézt různé strojní součástky, těžební vozíky, ale i kuriozity, kterou je třeba polovina automobilové karoserie ze staré „tisícovky.“ Před časem se dali do akce kladenští potápěči, kteří na dně udělali pomocí návěsních šňůr „prohlídkovou“ trasu. Pro dobrou viditelnost jsou na Americe vidět i tamní živočichové.

 

5) Když Vás tak poslouchám, začínám o potápění sám uvažovat. Proto, co musí začátečník splňovat, a na jaké další kroky by se měl nováček připravit?

K tomu, aby se mohl vůbec do sportovního potápění pustit, je potřebné potvrzení od lékaře. Dále je u dospělého začátečníka předpokladem, že uplave alespoň 100 metrů volným stylem. Samozřejmě, pro pohyb pod vodou je také důležitá dobrá fyzická kondice. Jedním z prvních kroků, které musí nováček absolvovat, je základní potápěčský kurz. Teprve s jeho úspěšným dokončením se může připravovat na první zkoušky, s jejichž zvládnutím se už s námi může spustit pod hladinu.

 

6) Jaký je zájem ze strany dětí vstoupit mezi vás?

Naštěstí je to už mnohem lepší, než to bývalo. V současné době u nás trénuje 15 dětí. Byly ale doby, kdy k nám chodili dva nebo tři zájemci mladší 18 let. Je důležité připomenout, že děti a dorostenci trénují v ploutvovém plavání a plavání na nádech.

 

Tradičním místem pro trénink potápěčů je berounský plavecký bazén

 

7) Předpokládám, že sportovní potápění bude patřit k finančně nákladnějším sportům...

Pokud byste si pořizoval vybavení průměrné kvality, od hlavy k patě Vás to může vyjít i na 80 000 korun. Do ceny přitom započítávám oblek, kvalitní dýchací potápěčské automatiky, vyvažovací vestu, ploutve, hloubkoměr, zátěžní opasek, baterka... Rozhodně to není levná záležitost. Naštěstí se ale v poslední době můžeme spolehnout na Český potápěčský svaz, od kterého se nám dostává finanční podpory na nákup vybavení pro děti. Pomáhá nám i město Beroun, které nám přispívá na pronájem bazénů.

 

8) Jaká s sebou nese potápění rizika?

Bohužel je těch rizik opravdu hodně. Nejzrádnější jsou dekompresní nemoci. Ty mohou  nastat i v případě, že je potápěč pod hladinou příliš dlouho a jeho tělo absorbuje příliš mnoho dusíku do krevního oběhu. Následkem může být i ochrnutí potápěče, někdy i jeho smrt. Riziko nastane i v případě, že na člověka padne strach. Pokud zazmatkuje a začne se rychle vynořovat, může dojít k protržení obou plicnic. Dále je to například i vniknutí vody protrženým ušním bubínkem. Ty ukrutné bolesti hlavy bych nepřál nikomu...

 

9) Přesto, sportovním potápěčem jste už déle jak 25 let. Co Vás na něm přitahuje, že u něj nadále zůstáváte?

Snad proto, že mě voda přitahovala už odmala. Vzpomínám si, že už jako malé dítě jsem miloval pořady od oceánologa Jacquesa Cousteaua. Později jsem se od rodičů dozvěděl, že jako kluk jsem se naučil plavat dříve pod vodou než na hladině. Zkrátka, někdo chodí rád na ryby, někoho baví fotbal, a já v sobě nalezl vlohy pro sportovní potápění.