Přikrmování pečivem zabilo srnce, je to ale skutečný problém? Zvířata hynou kvůli řepce a pod koly aut

Zákaz krmení zvířat v zoologických zahradách nebo zookoutcích má svá opodstatnění. Nakonec, asi každý zaregistroval, jak dopadl srnec z Kunratického lesa v Praze. Zabilo ho přikrmování pečivem. Je tohle ale skutečný problém, který likviduje volně žijící zvířata? Horší jsou lány ozimé řepky, která zabije tisíce srnců. Statisíce zvířat zabijí pak auta.

05.01.2018 - 16:00   |  
Po přikrmování pečivem uhynul v Praze srnec. Je tohle ale skutečný problém, který decimuje stavy zvířat? Skutečnou hrozbou pro srnce je řepka a také auta
Zobrazit fotogalerii (5)

Krmit ptáky na krmítku semínky a ovocem, na což jsou zvyklí z přírody, je něco jiného než pomáhat zvířátkům v lese a v přírodě. Svojí nevědomostí můžete zvířatům spíše ublížit. Co tedy doporučují ochránci přírody v případě, že chcete zvířatům přilepšit?

Každý vidí, jak třeba myslivci krmí jeleny a srnčí zvěř v lese, ale ti vědí, co jim prospívá a co naopak může uškodit. Módou se právě stává přikrmování zvířat v lese v čase vánočním, ale i v jiném zimním období.

Do lesa přineste jen seno a ovoce

Zvířatům v lese můžete donést ale maximálně seno nebo i ovoce a zeleninu, ale raději v menším množství. V žádném případě jim nedávejte pečivo a vůbec jakékoliv obilí. V zimě není jejich trávicí ústrojí připravené na strávení podobné potravy, a proto je může zabít. Dokonce je lepší jim nic nenosit než udělat chybu. Zimy nejsou tak drsné a dlouhé, aby si zvířata neuměla sama zajistit potravu z přírodních zdrojů. Větším problémem je řepka na polích a automobilismus.

Skutečným zabijákem srnců je řepka

Podle Pavla Křížka, zakladatele a šéfa Ochrany fauny v Hrachově, se případ uhynulého srnce zbytečně medializuje a je to spíše ojedinělý případ. "Skutečným problémem jsou řepkové lány, které ročně zabijí tisíce kusů srnčí zvěře," říká Pavel Křížek.

Spásání ozimé řepky srnčí zvěří je letitý problém. Pokud zvíře neuhyne ihned, lze v přírodě pozorovat postižené kusy, u nichž se konzumace řepky projevuje sníženou plachostí a také mají známky slepoty. Je to důsledek následné otravy organismu po konzumaci řepkou. Nemocné zvíře má překrvené vnitřní orgány a ve většině případů značně vodnatý a i silně zpěněný obsah bachoru (srnec je přežvýkavec a má žaludek složený ze 4 komor). Čím řepka škodí? Laicky řečeno, srnec se konzumací řepky, která obsahuje málo vlákniny, ale příliš dusíkatých látek, prostě otráví a důsledkem je poškození vnitřních orgánů včetně složení krve, což vede až k apatickému chování, slepotě a následnému úhynu.

Všechny druhy přežvýkavců tráví potravu ve dvou krocích, nejprve potravu rozžvýkají a spolknou a poté napůl strávenou směs zvrátí zpět do úst, kde ji znovu sežvýkají, a tím maximalizují zisk z potravy. Co tedy odlišuje přežvýkavé od ostatních býložravců? Je to zvláštně přizpůsobená trávicí soustava, zejména složený žaludek se 4 komorami, který jim umožňuje trávit těžko stravitelnou rostlinnou potravu. Předžaludek má 3 komory - bachor, čepec a knihu. Vlastní žaludek podobný ostatním zvířatům se jmenuje slez.

Statisíce zvířat uhynou pod koly aut

Podle šetření provedeného Ústavem zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ročně zahynou pod koly aut stovky tisíc kusů zvěře. Průzkum naznačil, že to může být až 144 tisíc zajíců, 130 tisíc srnců, téměř 40 tisíc bažantů, 19 tisíc kun nebo až 17 tisíc lišek a také divočáků. Ale nejen divoká zvěř ukončí svůj život na silnicích.

Na silnici zemřou tisícovky koček a psů

Ke sto tisícům se přibližuje počet usmrcených koček domácích a počet psů se pohybuje okolo 10 000 kusů. Řidiči by podle těchto děsivých statistik měli vždy počítat s tím, že se na silnicích pohybuje zvěř a že střet s ní může mít fatální následky, a to především tehdy, pokud se jedná o zvířata větších rozměrů.

Krmte raději jen ptáky na krmítku

Pokud chceme opravdu pomoci zvířatům v zimě, měli bychom dodržovat pár zásad.  Velice vhodným krmením jsou pro ptáky semínka slunečnice, vhodná jsou semena máku, prosa, lnu nebo drcené ovesné vločky. Pokud nějaká semena z krmítka vypadnou, vůbec to nevadí. Například pěnkavy, jikavci a chocholouši sbírají semena dokonce raději ze země než z krmítka.

Nasypte druhy semen, která z krmítek mizí

To, co návštěvníkům vašeho krmítka chutná nejvíce, poznáte snadno – mizí to nejdříve. "Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je tam nechávají, je lepší je do krmítka nedávat," radí Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

Strakapoudům a brhlíkům chutnají také drcené vlašské ořechy. Kosi, drozdi, kvíčaly a brkoslavi se zase s chutí pustí do jeřabin nebo jablek. Ty můžete zavěsit na větve před okno nebo kolem krmítka. Stejně jako tukové a lojové koule. Na nich si rádi pochutnají a pohoupají sýkorky, brhlíci a strakapoudi. "Čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete a čím je přírodě bližší okolí vašeho krmítka, tím více druhů na něm a v jeho okolí můžete pozorovat," radí Jiří Šafránek.

Zbytky z kuchyně do krmítka nepatří

Pavel Křížek dále upozorňuje, že do krmítek a vůbec ke krmení zvířat v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně a potraviny či krmivo zkažené a plesnivé. Z krmítek je také proto vhodné jednou za čas zlikvidovat nesnědené zbytky krmiva, aby se nestaly zdrojem plísní a nemocí. "Ideální potravou především pro ptáky jsou již zmíměná semena a úžasným přilepšením jídelníčku jsou jablka a dopředu sesbírané a nasušené bobule, třeba jeřabiny," dodal Pavel Křížek, jenž považuje za skutečný problém, než je úhyn jednoho srnce, právě obrovské plochy řepky, která ročně zabije většinou bez povšimnutí veřejnosti tisíce kusů srnčí zvěře.