Navštivte Krásnou Horu nad Vltavou. Dýchne na vás válečné období

Město bylo založeno na planině pod vrchem Strážník
Zobrazit fotogalerii (3)
04.04.2018 - 16:00   |  

V příbramském okrese se nachází obec Krásná Hora nad Vltavou. Během její návštěvy navíc zjistíte, že její název není náhodný. Zajímavých a atraktivních míst tu je totiž více než dost. Čiší z nich hlavně velký respekt před válečnými oběťmi.

Město bylo založeno na planině pod vrchem Strážník. Ten býval na samotné župní hranici a byl považován jako důležité strážní místo. Samotný název je pak odvozen od původní činnosti - dolování antimonu a zlata (červená krásná ruda - hora v původní slovanštině důl). Přídomek “nad Vltavou” pak byl doplněn v roce 1907. Bylo to hlavně z důvodu, aby se název nepletl s další stejnojmennou obcí.

Přesné datum založení se ale doposud vypátrat nepodařilo. Má se ale za to, že to bylo někdy na konci 13. století, kdy se zde těžilo zlato rýžováním. Z něho se později i razily mince, a to za vlády krále Jana Lucemburského. Každopádně v této době byla Krásná Hora připomínána mezi horními městy v Čechách.

Obec se skládá hned z jedenácti částí, kterými jsou: Krásná Hora nad Vltavou, Hostovnice, Krašovice, Mokřice, Plešiště, Podmoky, Švastalova Lhota, Tisovnice, Vletice, Vrbice a Zhoř.

Úpadek města

Od poloviny 16. století nastaly důležité změny, které ale zapříčinily, že město začalo upadat. Počínaje rokem 1554 přestalo být královským městem a o osm let později přišlo i o cenné doly, které prodal Ferdinand I. Kryštofovi Silberovi. Díky tomu město začalo chudnout a během třicetileté války dokonce dolování úplně zaniklo.

Teprve až na začátku 18. století se zahajovaly nové pokusy o dolování. V roce 1839 pak byla založena šachta Václavka v blízkosti Milešovky. Později byl objeven i zlatonosný kyz na vrchu Strážníku. Prvním významnějším podnikatelem v těžební činnosti byl Josef Vang z Kňovic. Až do roku 1884 se tu těžil pouze antimon, potom i zlato.

Největšího rozkvětu dosáhly doly roku 1881, kdy zde bylo zaměstnáno hned 700 horníků a měsíčně se těžilo 1 200 centrů antimonu, 24 kg amalgamu a rýžového zlata a 25 centů kyzu, který obsahoval v každém centu hned 150 gramů zlata.

Charakteristickou siluetu Krásné Hory v dnešní době vytváří radnice s věží a kostelem sv. Mikuláše. Přesné datum vzniku kostela není známo, ovšem stál tu již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v děkanátu vltavském.

V současné době jsou v Krásné Hoře dvě restaurace, tři kadeřnictví, dvě prodejny smíšeného zboží, cukrárna, ordinace praktického lékaře, základní škola, ale také Tělovýchovná jednota Sokol a fotbalový klub.

Nejen válečné památky

Kromě kostela a radnice jsou v Kamenné Hoře ještě další pamětihodnosti. Zmínit je třeba hlavně ty, které patří padlým vojákům a letcům z válečné doby. Památník padlým byl postaven na počest zesnulým vojákům z první světové války. Představuje vojína s puškou a tornou, jak se dívá zasmušile do dálky. Symbolem jeho myšlenek je pak smuteční vrba nad hrobem a Hradčany s počátečními slovy naší národní hymny.

Nedaleko se nachází také Památník letců. Ten je věnován třem tragicky zahynulým letcům. K tomu došlo dne 5. září 1929 při závěrečném vojenském cvičení 2. a 5. bývalé pěší divize blíže Předního Chlumu - dvě letadla, pozorovací a stíhací. Osudná srážka si vyžádala životy tří letců od 1. pluku T. G. Masaryka ve Kbelích. Šlo o nadporučíka Antonína Selnara a pilotů četařů Jaroslava Bola a Jaroslava Pekárka. Odhalení památníku se konalo 13. července 1930.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru