Úvodem snad pro přehlednost stručné shrnutí: Na Praze 4 máme terasu, kterou projektovala známá architektka Věra Machoninová. Je součástí veřejného prostoru a „Praha“ ji nechala dlouhé roky chátrat. Až nakonec magistrát napadlo, že ji zbourá. Prý hrozilo její zhroucení, což úředník Ing. Jan Rak vyčetl z jakýchsi posudků. Magistrátní posudky jsou ovšem trochu jako yetti, mluví se o nich, ale nikdo je neviděl. Na opakované otázky mluvčí Vít Hofman po čtyřech měsících reagoval: „Posudky nejsou veřejné.“
Nechme teď stranou, že některá vyjádření mluvčího byla v přímém rozporu s názory ředitele odboru hospodaření s majetkem Raka, potažmo s výroky radního pro dopravu Petra Dolínka. Podstatné je, že výstup z metra směrem na polikliniku a k autobusům je měsíce uzavřen a terasa dál chátrá.
Ministerstvo kouzel asi řídí Prahu
Je otázkou, jestli se vůbec musel vstup do metra uzavírat. Například posudek profesora Walda ze znaleckého ústavu při ČVUT jakožto největší kapacity v oboru v této zemi tvrdí, že bourání terasy je holý nesmysl a uzavření průchodu není nutné.
Ovšem onen „neviditelný“ posudek magistrátu údajně tvrdí opak. A magistrát tvrdošíjně odmítá posudek zveřejnit. Každopádně na magistrátu je to občas jako na ministerstvu kouzel. To, co se zdá jeden den jako nemožné, se jako mávnutím kouzelné hůlky během pár hodin změní… Tentokrát naštěstí.
…odvolávám, co jsem odvolal...
Zatímco ještě před pár dny bylo podle mluvčího Hofmana nemožné terasu otevřít kvůli údajným bezpečnostním rizikům a že Praha připravuje projekt demolice, dnes už se kolo dějin zase otáčí jinam. Metropole totiž připouští, že by se některé stojky coby podpěry objektu přesunuly a umožnil by se tak lidem průchod.
Zároveň se nabízí otázka, proč se to, proboha, neudělalo hned a měsíce se tu živí myšlenka, že terasa spadne na hlavu hned, jak se pod ní někdo objeví? Jen to přiživuje dávno známá fakta – že posudek ČVUT hovořící o tom, že se bourat nemusí, je správný.
Opravu nebude platit magistrát
A ještě tu máme jednu anomálii, která se však dá nazvat jakýmsi osvícením magistrátních úředníků. Zrodil se totiž nápad terasu nebourat, ale prodat soukromému subjektu, konkrétně obchodnímu domu DBK. Tím by Praha dále za nic nenesla odpovědnost a "umyla by si ruce" a soukromník by průchod rychle vyřešil.
Hurá! Zase však hlodá červíček pochybností, proč se to neudělalo už dávno. Otázkou je, za jakou cenu chce magistrát terasu prodat. A jestli nejde jen o další prodloužení nečinnosti. No, raději se v tom vrtat nebudeme. Když se konečně výstup z metra otevře, když se opět lidé dostanou na autobus, k lékařům, do obchodů a tak dále, je tato varianta dobrým řešením.
