Úřad zároveň uvedl, že prověřil 101 000 pozemků ve všech 112 katastrálních územích v Praze. Nejvyšší počet úředníků je podle zjištění možné umístit v Letňanech. Jiné státní a městské pozemky pro takový záměr nejsou dostatečné, uvedl.
Centrální registr administrativních budov evidoval loni v dubnu v Praze 352 budov využívaných státními institucemi, uvedl dnes ÚZSVM. Roční výdaje na jejich provoz a údržbu činily přibližně 1,3 miliardy Kč. Za nájem 90 budov pro úředníky dal stát zhruba půl miliardy korun.
Může platit desítky miliard
Podle majetkového úřadu hrozí, že v příštích deseti letech zaplatí stát za kanceláře v hlavním městě kolem 25 miliard korun. Přibližně polovinu této částky budou tvořit výdaje na provoz a údržbu. Investice do energeticky náročných kanceláří dosáhnou podle podle ÚZSVM 7,6 miliardy a za nájemné stát vydá 4,5 miliardy korun.
S nápadem na výstavbu úřednické čtvrti přišel premiér Andrej Babiš (ANO). Ten se kvůli tomu minulý týden ve středu sešel s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti), který dosud stavbu úřednického areálu odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.
Premiér seznam nedodal
Hřib na jednáních v lednu požadoval seznam nemovitostí určených k prodeji. Informace o nich obdržel 30. ledna od generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu. Následně 8. února obdržel ÚZSVM od Hřiba dopis, v němž podle úřadu rozšířil své požadavky, a to na všechny budovy, kterých se přemístění státních zaměstnanců může týkat, a rovněž nově vymezil požadované údaje.
Ve středu Hřib uvedl, že premiér seznam budov, které by měli úředníci opustit, nedodal. "Tím pádem nejsme schopni posoudit dopady stěhovaní úřadů na chod a rozvoj hlavního města," vysvětlil primátor.
"Požadované údaje jsou evidovány v Centrálním registru administrativních budov, který je ze zákona neveřejný. Proto nyní ÚZSVM analyzuje, v jakém rozsahu je možné údaje zveřejnit, aby nedošlo k porušení zákona," doplnil úřad. Dodal, že žádné údaje tak neutajuje.
