Blochin si v životě zvolil krvavou cestu po boku jednoho z nejmasovějších vrahů Stalina, který si jej sám vybral jako člověka spolehlivého a oddaného. Blochinova „kariéra“ nejprve začala v sovětské tajné policii Čeka, která byla předchůdkyní NKVD. Ta měla bojovat oficiálně proti kontrarevoluci a sabotážím a založil ji Felix Dzeržinskij, jenž načal mašinérii krvavých čistek v Rusku, respektive Sovětském svazu.
Jeho povahu si nemohli vynachválit
Pokud někdo vstupoval do těchto sborů, které byly určeny k potlačení jakéhokoliv odporu proti bolševické moci, musel na to přirozeně mít povahu a především žaludek. Nesměl ani na okamžik zapochybovat o tom, že páchání vražd na nevinných není zavrženíhodným a nelidským jednáním, ale činem, který slouží jen a jen nutným potřebám režimu.
Právě Vasilij Blochin byl jedním z nich. V Čece si jej nemohli za jeho povahu vynachválit, pro tohoto muže nebylo problémem prakticky nic – od zastrašování přes mučení až po samotné popravy, a to vždy chladnokrevně a nemilosrdně. Proto byl také povýšen.
Jestliže byla zvýšená potřeba čistek nejen ve správním či důstojnickém aparátu, Stalin velmi často využíval právě Blochina. Jak uvádí web allthatsinteresting.com, Blochin se stal Stalinovým nástrojem smrti, což je asi přesné vystižení dobové reality.
Německá pistole je spolehlivější
Své smutné místo v historii si Blochin zajistil také v Katyni, kde NKVD provedla masovou popravu asi 22 000 polských důstojníků, ale také příslušníků inteligence, spisovatelů a politiků. Masakr pak Sověti svedli na Německo, o dekády později, v roce 1990, pak Sověti oficiálně uznali, že v Katyni opravdu vraždili oni. V roce 1992 se Boris Jelcin osobně omluvil za tento čin polskému protějšku Lechu Walesovi. V roce 2010 pak ruská Duma uznala, že Katyňský masakr byl zločinem, k němuž dal příkaz Stalin.
Představitelé sovětského režimu popravovali z důvodu obav, že by se polští důstojníci a inteligence mohli stát po osvobození odpůrci budoucího nastolení komunismu v Polsku, a tak volili taktiku, kterou razil sám Stalin – žádný člověk, žádný problém. Vasilij Blochin hrál ústřední úlohu v roce 1940, kdy ke Katyňskému masakru došlo. Je zajímavé, že vrchní popravčí nepoužil sovětskou pistoli, ale přinesl si na místo německou zbraň, která byla podle něho spolehlivější.
Gramofon jako odměna za popravené
Při popravách v Katyni podle jeho kolegů působil nezvykle klidně, měl až povznesenou náladu. Sám Blochin v Katyni sprovodil ze světa asi 7 000 zajatců kulkou do týla, tedy osvědčeným způsobem. Jako odměnu pak od vrcholných politických činitelů obdržel Řád rudého praporu a navrch gramofon. Předtím než si krvavý kat vzal měsíc dovolenou, uspořádal společně s dalšími operativci oslavu blízko místa, kde vyhasly životy tisíců lidí.
Blochina si sovětský režim vydržoval, ale zlom přišel v roce 1953, kdy zemřel Stalin a také Lavrentij Berija, strůjce velkých čistek zejména 30. let. Po Stalinově smrti se otřásla do té doby pevná Blochinova pozice. Byl zbaven všech funkcí i řádů a Blochin, který požíval dosud výhod a požitků stalinského režimu, se nyní uchýlil k nadměrné konzumaci alkoholu. A odtud vedla přímá cesta k sebevraždě, kterou spáchal v roce 1955. Vešel do dějin jako jeden z nejkrvavějších vrchních popravčích, který smutně proslul svou chladnokrevností.
Zdroj: allthatsinteresting.com, history.com
KAM DÁL: Kruté popravy historie: Ukřižování se jeví skoro jako procházka růžovou zahradou.
