Prostitutky v koncentračních táborech měly jisté výhody: Vybírány byly ale proti své vůli

V koncentračním táboře každý bojoval o přežití
Zobrazit fotogalerii (7)
  |   zajímavost

Psal se rok 1942, když šéf SS Heinrich Himmler rozhodl, že odměnou pro těžce pracující vězně bude návštěva nevěstince. V deseti koncentračních táborech zřídil budovy s prostitutkami, které měly zvyšovat produktivitu místních otroků. Možná ho ani nenapadlo, že vězni jsou tak zesláblí, že tam jejich kroky rozhodně nepovedou. A tak se to stalo rájem pro ty, kterým se v tamních zdech říkalo kápové.

V temné historii bádal Robert Sommer, který přišel s překvapivým zjištěním. V koncentračních táborech fungovaly „bordely“. A prostitutkami byly samy vězeňkyně. Mnohdy sice získaly lepší podmínky, nemohlo to však vykompenzovat hrůzy, mnohočetná znásilnění a formy sexuálního zneužívání, kterým byly ženy vystaveny proti své vůli. 

Vyčerpání a hlad potěšení moc nenahrávaly

Vězeňkyně, které se dostaly do výběru těch, které poskytovaly sexuální služby, měly k dispozici lékařské ošetření, hygienu i jídlo. A to v koncentračním táboře mnohdy stačilo k přežití. To bylo daleko víc, než měli druzí. Za to ale musely být k dispozici každý večer. Na sex bylo vyčleněno 15 minut a přihlíželi mu strážci. Šlo především o sexuální ukojení mužů, věřilo se, že to zvyšuje jejich produktivitu. Primárním důvodem tedy zůstalo, aby muži byli pracovití. Ne, aby si užili. 

Jednou z vězeňkyň, které byly zvoleny k poskytování sexuálních služeb v koncentračním táboře Buchenwald, byla od roku 1943 žena jménem Margarethe. Tehdy jí bylo 25 let. Z celkového počtu 16 žen byla označena číslem 13. Margarethe následně prolomila dlouhodobé mlčení a krátce před svým úmrtím se otevřeně vyjádřila o tom, co zažila. Tím, že byla zařazena mezi skupinu žen, které měly sloužit k uspokojování potřeb vězňů, si zachránila život a dokázala přežít nelítostné peklo koncentračního tábora.

Jenže podle historika Sommera byla většina mužů v tak katastrofálním stavu, že do nevěstince vůbec nebyli schopni jít, natož, aby měli sílu k nějakému výkonu, ze kterého by jim plynulo, byť malé, potěšení. A tak ho využívali hlavně kápové, takzvaná privilegovaná vrstva vězňů. 

Kápo byl termín používaný během druhé světové války a zejména v koncentračních a vyhlazovacích táborech nacistického Německa. Kápové byli vězni, kteří byli pověřeni dozorováním ostatních vězňů a vykonáváním různých funkcí pro táborovou správu. Kápové byli obvykle vybíráni z řad vězňů a mohli získat určité výhody (jako je lepší strava, mírnější práce apod.) výměnou za dozor nad ostatními vězni a pomoc při udržování pořádku a disciplíny v táboře. Je důležité si uvědomit, že role kápů byla často spojována s násilím a zneužíváním, neboť nacistický režim je využíval k brutalizaci a kontrolním mechanizmům v rámci tábora. Funkce kápů byla součástí systému nacistického teroru a dehumanizace, kde byli sami vězni nuceni podílet se na týrání a ponižování svých spoluvězňů za účelem udržování moci a kontroly nad vězeňskou populací.

Utrpení zahrnovalo i sexuální násilí

Vynucená prostituce byla jednou z mnoha forem sexuálního násilí a zneužívání v koncentračních táborech. Ženy, děti i muži, kteří byli deportováni do koncentračních táborů, byli vystaveni mnoha formám násilí, a to včetně sexuálního zneužívání. Nacistický režim ho využíval jako další způsob dehumanizace, ponižování a zlomení vůle vězňů.

Lidská práva zde byla porušována takřka systematicky, o důstojnosti nemohla být řeč. Ačkoliv ženy mohly dostat stravu nebo hygienu, nikdy jim to nemohlo vykompenzovat, že byly opakovaně několik týdnů i měsíců znásilňovány. 

Přestože sexuální násilí nebylo primárním prvkem fungování koncentračních táborů a nebylo tak systematické jako jiné formy násilí, stále je důležité si uvědomit, že bylo podstatnou součástí celkového klimatu hrůzy.

Zdroj: redakce, novinky.cz, Česká televize

KAM DÁL: Marilyn Monroe zavraždil její psychiatr. Byl herečkou posedlý, říká vyšetřovatelka.