Věno nádherné císařovny Sisi: Stěhovala se s několika kufry. Ostatním nevěstám mohla jen závidět

Alžběta se vdávala v šestnácti letech. I kdyby nedostala od rodičů vůbec nic, její krása by všechno překonala
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Jaká asi mohla být výbava nejkrásnější císařovny Sisi, když se ve svých sladkých šestnácti letech vdávala? Nešlo o žádné hrady, zámky či truhly s diamanty, ale o mnohem prozaičtější věci, které bychom asi nečekali. Ke svému ženichovi se stěhovala jen s několika kufry…

Císařovna Alžběta Bavorská, manželka císaře Františka Josefa I., byla u většiny poddaných oblíbená. Maďaři ji dokonce zbožňovali – už jen proto, že se téměř dokonale naučila jejich jazyk. Navíc byla krásná, štíhlá a vždy dokonale upravená. Co víc od panovnice chtít? O jejím postavení v monarchii tak nejvíce napovídá skutečnost, že ji dodnes známe spíše pod milou přezdívkou Sisi. 

Pomalý rozjezd manželství

Všechno uvedené ale neznamená, že byl císařovnin život bez mráčku. I když si brala svého manžela z lásky a zamilovaná, stejně jako on byl zamilovaný do ní, naplňovat manželství tak, jak bylo nutné pro početí následníka trůnu, se Sisi příliš nechtělo. Tahle stránka společného života jí podle všeho nic moc neříkala – kromě odporu, který k sexu pociťovala. Vraťme se ale na začátek manželství, dokonce ještě o několik chvil dále. Právě v té době se totiž připravovalo věno, které měla tehdy teprve šestnáctiletá nevěsta při této příležitosti dostat. Jak asi vypadalo? Šlo o panství a zámky, o šperky a drahocennosti, o truhlice plné peněz? Mnohé dnešní nevěsty z trochu lepších rodin by nad jejím věnem nevěřícně kroutily hlavou. 

Věno nesmělo chybět

Svatba, která se konala u ženicha „doma“, tedy ve Vídni, s sebou samozřejmě nesla také stěhování nevěsty do nového domova. Předcházelo tomu mnoho příprav a zanedbat tehdy nemohli ani pořízení výbavy. Stejně jako chudá děvčata se chtěla tehdy vdávat alespoň s několika sukněmi a halenkami do začátku, dostala i budoucí císařovna z rodičovského domu základní výbavu. Je ale pravdou, že většina lidí by pro ženu takového významu čekala jiné zázemí. Co tedy Sisi vlastně dostala? 

Na ostatní nevěsty prostě neměla

Rodiče nevěsty, tedy bavorský vévoda Maxmilián Josef a jeho žena Ludovika, se snažili dát dceři to nejlepší, co mohli. Ve srovnání s výbavou ostatních mladých vznešených dam té doby se ale přece jen vdávala jako pověstná „chudá příbuzná“. Na dvůr svého budoucího manžela přicestovala s pětadvaceti kufry oblečení, převážně samozřejmě slavnostního. Šlo tedy v první řadě o překrásné šaty svatební, které měla obléct v nejdůležitější den svého života. Kromě toho si s sebou vezla také čtvery další reprezentativní plesové šaty, které se nemusela stydět vynést ani při těch nejvzácnějších příležitostech. Na běžnější slavnostní příležitosti pak měla na výběr z bezmála dvacítky šatů, jež jistě v její velikosti musely působit úchvatně. 

Něco na obyčejnější dny...

Život u císařského dvora se ale neskládal jen z plesů a přijímání vzácných hostů. Pro běžné dny si Sisi mohla obléci některé z další dvacítky obyčejnějších – i když také krásných šatů – umírněnějšího střihu. Zajímavé je, že výbava tehdy počítala také se smutnější příležitostí, jako je třeba úmrtí v rodině, eventuálně nutná účast na pohřbu jiného státníka. Pro tyto chvíle měla v jednom ze zavazadel Sisi připravené také černé odění od hlavy až k patě. 

Spodničky i punčochy...

Dochovaly se dokonce také informace o výbavě intimnějšího šatníku nádherné dívky, kterou si za svoji ženu vybral sám císař. Na jeho dvůr tak spolu s ní doputovalo také šestatřicet jejích nočních košilek, na sto padesát kousků spodního prádla, noční kabátky a čepce, dokonce tři koupací košile (protože se přece nemůže císařovna koupat docela nahá). Součástí zásilky bylo také více než sto padesát párů punčoch a více než stovka párů bot. Na tehdejší dobu to nebylo mnoho, ale je potřeba připočítat k tomu také peníze, které při příležitosti sňatku Sisi dostala. 

Peníze od rodičů i od manžela

Rodiče dali své dceři k věnu ještě padesát tisíc zlatých, což by nebylo tolik, kdyby je sám její ženich nezdvojnásobil. Navíc jí slíbil sto tisíc ročně jako „kapesné“ a také dalších dvanáct tisíc – splatných po svatební noci. Tehdy to mezi bohatými novomanželi bývalo běžné, šlo o jakousi odměnu za ztrátu panenství. My ale víme, že i když byla tahle suma po první společné noci vyplacena, šlo vlastně jen o jistou zálohu. Manželství nebylo ještě ani po další dlouhou dobu v tomto směru naplněno. 

Zdroj: habsburgnet,  extra-publishing, en.wikipedia

KAM DÁL: Hvězda prvorepublikového filmu Věra Ferbasová: Po smrti ležela několik letních dnů bez povšimnutí ve svém bytě.