Wintonovy vlaky byly speciální transporty, které byly organizovány během druhé světové války sirem Nicholasem Wintonem, britským humanitárním hrdinou. Nicholas Winton byl britským občanem, který pracoval v Praze a pomohl organizovat záchrannou operaci pro stovky převážně židovských dětí z tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Tuto problematiku momentálně připomíná například seriál Zlatá labuť.
Nenávist vůči židům narůstala
První vlak odjel 15. března 1939, poslední v srpnu 1939. Už tehdy se projevovala nevraživost vůči židům, ačkoliv ani zdaleka nedosahovala toho, co mělo teprve přijít. Nicholas Winton a jeho spolupracovníci organizovali speciální vlaky, které převážely děti z Prahy do Velké Británie, kde byly umístěny do adoptivních rodin nebo do internátních škol. Tato operace byla prováděna v tajnosti a byla životně důležitá pro záchranu dětí před nacistickým pronásledováním.
Život tím skupina odvážlivců zachránila například sestřenici Madeleine Albright nebo režisérovi Karlu Reiszovi. Největší transport měl odjet začátkem září 1939, do cílové stanice už ale nedojel. Většina malých pasažérů zahynula, zakročili nacisté. Winton to označil za nejsmutnější okamžik svého života.
O dobrovolnících se nemluví
Po válce se dočkal mnoha ocenění. Václav Havel mu udělil Řád Tomáše Garrigue Masaryka, vyznamenal ho také Miloš Zeman. Winton, ačkoliv se dožil 106 let, mluvil tak, že prý neměl žít tak dlouho – akorát to dalo ostatním prostor jeho činy jen zveličovat.
Kdybyste ale hledali jména dobrovolníků, kteří nasazovali životy a pomáhali dopravit stovky dětí k anglickým rodinám, úspěšní byste nebyli. Mělo jít o malou skupinku, bez které by Winton nedokázal to, o čem mluví dodnes celý svět. Další ale upadli v zapomnění.
Zdroj: redakce, Česká televize, echo24.cz, iDNES.cz
KAM DÁL: Bílá myš kosila nacisty ve velkém. Krásná vražedkyně měla velmi neobvyklé metody.
