Svatováclavská koruna, patrně největší poklad našeho státu, vznikla pro korunovaci krále Karla IV. Nechal si ji vyrobit on sám, tehdy ještě jako markrabě moravský. Víme, jak vypadá, víme, že je vzácná, ale víme také, že vlastně vůbec nešlo o žádnou novinku? Materiál, ze kterého je vyrobena, stejně jako její podoba jsou „recykláty“, což potvrdil také PhDr. Petr Kroupa.
Kameny z celého světa
„V případě svatováclavské koruny jde samozřejmě o recyklaci zlata i drahých kamenů, protože ty, které tam jsou, byly původně opracovány mnohem dříve. Například safíry, ale i další jsou provrtány a to znamená, že dříve, než byly zasazeny do koruny, byly určeny k tomu, aby se nosily. Provrtání kamene takové tvrdosti, jako je safír, je možné jen za pomoci diamantového prášku, a přesto trvá velmi dlouho. Šlo tedy o velmi náročnou záležitost,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz ředitel Odboru památkové péče prezidentské kanceláře.
Sebral ženě opasek a vyrobil z něj korunu
Část koruny je také tvořena bývalým vzácným zlatým opaskem Karlovy první manželky Blanky z Valois. Jak odborníci na tuto skutečnost přišli? „Vede k tomu historická zpráva, která vypráví o tom, že když se Blanka z Valois vdávala, dostala od svého bratra, pozdějšího francouzského krále, krásný zlatý opasek. Druhá věc je, že ty části, které jsou na kamarách nahoře na koruně, jsou stejné jako části opasku. Kromě toho bylo umělecko-historickou analýzou zjištěno, že se jedná o francouzskou práci. Dáme-li si tyto informace dohromady, získáme tento závěr.“ A to zdaleka není všechno.
Perfekcionista Karel IV. nebyl spokojen
Věděli jste například, že současná podoba svatováclavské koruny se od té původní liší? Poprvé ji nechal ještě za svého života předělat sám její zadavatel, tedy Otec vlasti. „Karel IV. byl perfekcionista, a tak korunu nechal ještě pár let před svojí smrtí předělat a snažil se z ní vytvořit co nejvzácnější kus. Proto vyhledával i vzácné kameny, o nichž se dnes ví, že pocházejí z území tehdejšího Cejlonu a potom se již jako použité dovážely do Evropy.“ S trochou nadsázky se tak dá konstatovat, že do koruny byly vsazeny ty nejdražší kameny, které v průběhu života „nasbíral“. Proč? Podle PhDr. Petra Kroupy šlo o snahu vzdát tak poctu nebeskému Jeruzalému, respektive napodobit jeho hradby.
Podobu převzal po předcích
Základní podoba koruny ale není žádnou velkou změnou oproti těm, které si na hlavu nasazovali jeho předchůdci. Kromě toho, že tedy Karel IV. využil na výrobu svého korunovačního klenotu zlato z koruny přemyslovské, nedělal si ani velkou hlavu se změnou jejího tvaru. „Podíváme-li se na groše Václava II., uvidíme, že tvar vyobrazené koruny je vlastně stejný. Stejně tak jsou zachovány dvě posmrtné koruny Přemysla Otakara II. a Rudolfa, které sice mají křížky, pravděpodobně právě proto, že jde o koruny posmrtné, jinak ale mají velmi podobný, až stejný tvar jako koruna svatováclavská,“ vysvětlil PhDr. Kroupa.
Je tam opravdu trn z Kristovy koruny?
Jednu velkou výjimečnost oproti svým předchůdkyním ale svatováclavská koruna přece jen má. „Korunovační klenot a zároveň relikviář, který uchovává trn z Kristovy koruny. I když se o tom diskutuje, my bezpečně podle dochovaných zpráv víme, že tam byl. Rentgenem jsme objevili dutinu, která k tomuto účelu má sloužit. Pokud má ale rentgen ‚prokouknout‘ zlato, pak není možné, aby zároveň odhalil v něm uschovaný organický materiál,“ vysvětlil odborník. Po okraji křížku navíc běží nápis HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI, tedy „Zde leží trn z koruny Páně“. Proč by tam naši předci takový nápis nechali vyrýt, pokud by miniaturní schránku nechtěli skutečně k tomuto účelu využít? Na dotaz, zda je jisté, že se v koruně trn stále nachází, odpověděl: „Otázkou je, proč by ho někdy někdo dával pryč.“
Ztratil se vzácný safír
A jak je to tedy se ztraceným safírem? I na to má ředitel hradního odboru odpověď, i když v mnoha ohledech nejistou: „Velkou změnou v koruně je, že původně byl křížek umístěn na velkém safíru, který v průběhu historie zmizel – pravděpodobně v sedmnáctém století. V dřívějších materiálech je ale zdokumentovaný, takže víme, že tam byl ještě na konci 16. století,“ uvedl specialista. Kdy přesně a kam se vzácný safír ztratil, nemá dnes nikdo ponětí. Jeho cestu ani současné osudy tedy pravděpodobně nikdo nevystopuje. I bez něj je ale pro Čechy svatováclavská koruna symbolem státnosti, bohaté historie a také národní hrdosti.
Zdroj: autorský text, zmiňovaný odborník
KAM DÁL: Jílovské zlato se stále nenašlo, šanci má každý. Stačí vědět, kde hledat.
