Československý film nemá ve své historii mnoho takových postav, jakou byl neuvěřitelný Jaroslav Marvan. I on byl ale jen docela obyčejným člověkem, jak mohli potvrdit jeho kolegové i lidé ze štábu. Herectví byl ale oddán do morku kostí, a to i přesto (nebo snad právě proto), že si dobře uvědomoval svoje výjimečné postavení mezi ostatními kolegy. A jedničkou byl zaslouženě, i když se o něm dodnes ví, že pro to udělal věci dobré i ty horší. Pro kariéru zkrátka obětoval opravdu hodně, i některá přátelství.
Chtěl natáčet seriál
Morousa, který není s ničím a nikým spokojen, nesnesitelného revizora Anděla, Jaroslav Marvan zpočátku hrát vůbec nechtěl. Dnes si asi jen velmi těžko dokážeme představit v téhle roli někoho jiného, přesto k tomu nebylo daleko. Rozhodnutí neúčastnit se tohoto natáčení přehodnotil herec až poté, kdy mu bylo přislíbeno, že nepůjde jen o jediný snímek, ale dokonce o celou sérii. Teprve v té chvíli prý svolil, že se role Gustava Anděla ujme. A pro diváky to bylo opravdu šťastné rozhodnutí.
Z dovolené na hory
Po snímku Dovolená s Andělem, natočeném v roce 1952, kde se revizor seznámil s truhlářem Vyhlídkou v podání Josefa Kemra, přišlo o tři roky později ještě natáčení Anděla na horách. I tady se tyto dvě rozdílné figury „docela náhodou“ sešly znovu. (Zajímavostí je, že Josef Kemr skutečně uměl hrát na violoncello, což byl také jeden z důvodů, proč uvedenou roli dostal.) A zase z toho byl úspěch, na který kina čekala. A to i přesto, že filmy vykreslovaly tehdejší cestu ke šťastným zítřkům hodně optimisticky, až karikaturně.
Anděl u moře
Tím to ale skončilo. Dva filmy musely Jaroslavu Marvanovi stačit, ale on to podle vyprávění jeho přátel nesl velmi těžce a režisér Bořivoj Zeman si od herce vyslechl své, zcela v duchu povahy jeho hereckého výkonu v roli Gustava Anděla. Třetí pokračování, které se mělo jmenovat Anděl u moře a díky kterému se herci podle všeho mohli podívat dokonce do tehdejší Jugoslávie, se totiž už neuskutečnilo. Jaroslava Marvana to mrzelo až do konce jeho života, i když stihl natočit ještě mnoho a mnoho krásných rolí, aby svoji hereckou kariéru završil rolí purkrabího v dnes již kultovním muzikálu Noc na Karlštejně. Zvládl ji bravurně i přesto, že se již potýkal s krutou nemocí, která se mu těsně po poslední klapce filmu stala osudnou.
Tělo Marvan moc nešetřil
Pravdou je, že svoje tělo podle všeho Jaroslav Marvan nijak moc nešetřil. Známá je například jeho záliba v tuzemském rumu, tehdy naprosto běžném alkoholu, který si dopřával každý večer před spaním. I když hovoříval o grogu, čaje prý v tomto pozdním nápoji bývalo pramálo. Stejně tak neváhal se cestou na natáčení posilnit dobrým vínem. Věděl, že si to může dovolit, na jeho herecké výkony to vliv nemělo.
Zdroj: ČSFD, Pane, vy jste režisér (V. Macek), Česká televize
KAM DÁL: Poslední chvíle Vlastimila Brodského: Večeře, posezení s přáteli a pak tragický výstřel.
