Česko může zasáhnout hurikán, čekají nás drsné bouřky. Léto bude asi jiné, než jsme znali

Odborníci chtějí pro určení síly hurikánů stupeň šest, pětka už nestačí
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Musíme se připravit na radikální změnu počasí, která dost možná změní hodně věcí, které jsme dosud dělali v podstatě automaticky. Nezvykle vysoké teploty v kombinaci se zmírněním jižní oscilace jevu zvaného El Niño by letos mohly napomoci vzniku extrémních hurikánů. A to se samozřejmě dotkne i České republiky, jak pro Čtidoma.cz potvrdil odborník Jakub Nekola.

Přestože je teprve začátek března, atlantská „hurikánová ulička“ už naplno „vlétla“ do letních teplot. Je to dosud něco nevídaného a zároveň jde o velmi špatnou zprávu pro letošní bouřkovou sezónu. Musíme se připravit na jevy, které jsme doteď neznali, případně jsme je v televizi sledovali a modlili se, aby k nám nic takového nikdy nepřišlo.

„Za poslední rok si procházíme naprosto bezprecedentním oteplováním, teploty stoupají tak rychle, jak si to dovedl představit jen málokdo. A podle všeho to není konec. Tam, kde byla zima, je teplo, kde bylo teplo, je parno atd.,“ vysvětluje Jakub Nekola, který se počasím a jeho dopady zabývá už více než třicet let.

Delší hurikánová sezóna

Průměrná teplota vody (na hladině) je dnes podle Nekoly v severním Atlantiku zhruba 20,4 stupně Celsia, což je o stupeň víc, než byl průměr v letech 1981–2011. „Je to neuvěřitelné. Povrchová teplota Severního Atlantiku je nyní o 4,5 standardní odchylky nad nedávným klimatologickým průměrem z let 1991–2020,“ napsal Brian McNoldy z miamské univerzity na síti X s tím, že je to „hluboce znepokojující“.

Toto počasí povede zřejmě k tomu, že hurikány, které se poženou z Atlantiku, budou mnohem intenzivnější. „Sezóna hurikánů bude delší, podle některých odborníků skončí až na konci listopadu, možná dokonce na začátku prosince,“ uvažuje Nekola, podle kterého se dá očekávat, že negativní trend zasáhne i Českou republiku.

Hurikány v Evropě a zdražení pohonných hmot

Je totiž možné, že hurikány částečně dojdou až do Evropy. „Mohou obkroužit Atlantik a dorazit k nám. Takových případů jsme v minulosti neměli mnoho. Ale teď se bavíme o mnohem silnějších hurikánech, než jaké jsme dosud znali. Mohou mít tedy také větší sílu a nadělat neplechu v místech, kam se donedávna vůbec nedostaly.“ A samozřejmě jsou tu ještě další důsledky vyšší síly hurikánů. Třeba zdražení pohonných hmot v Česku, když hurikán poničí zařízení těžařů ropy v Mexickém zálivu, apod.

Hurikány vznikají z oceánské vody, která se odpařuje větry, než se zvedne a vytvoří bouřkové mraky. Teplejší vody dodávají tomuto systému více energie, tlačí celý proces na maximum a umožňují bouřím, aby se rychle zformovaly. „V praxi to mimo jiné znamená, že hurikán, který dříve vůbec nemusel vzniknout, dnes nejen že vznikne, ale pravděpodobně udeří velkou intenzitou,“ tvrdí pro Čtidoma.cz Nekola.

Stupnice už nestačí, bouře jsou silnější

Odborníci podle něj už dříve zjistili, že změna klimatu umožnila, aby ničivé hurikány byly mnohem častější, než tomu bylo ještě v osmdesátých letech minulého století. „Teplejší voda nemůže za to, že by bylo hurikánů víc, ale dává jim enormní, dosud nepoznanou sílu.“ Pět bouří se už v tomto desetiletí dostalo na rychlost 309 km/h, což vědce vedlo k tomu, aby navrhli hurián síly šest (doteď jsme znali maximálně pětku). Máme se tedy zřejmě na co těšit.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Poprava stahováním z kůže měla svá jasná pravidla. Záleželo na každém detailu.