Když Čech Čechovi nerozumí. Se spisovným jazykem už si moc hlavu nelámeme

Český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší je slovenštině, poté lužické srbštině a polštině
  |   zajímavost

Čeština se za posledních několik desítek let výrazně změnila, vyvíjela se a rozdíl mezi mluvou dnes a před několika staletími je skutečně mnohdy markantní. Jedním z největších rozdílů je i v ochotě používat spisovná výraziva či spisovný jazyk obecně. Co vše na náš jazyk působí?

Používání spisovného jazyka českého je podobné jako estetika spojená s vhodným oblékáním. V posledních letech se vytrácí z nejrůznějších společenských míst i vhodné odívání – jako například z divadel, kam pánové chodí v saku a kravatě daleko méně, než tomu bylo dříve. Stejně tak to je v oblasti komunikace, a to té formální i neformální.

Spisovná a bohatá čeština součástí prestiže

Před několika desítkami let se prostřednictvím vyjadřování lidí hodnotilo také jejich společenské postavení. Tehdy bylo jednoduše prestižní umět dobře a spisovně česky a mít bohatou slovní zásobu. Dnes se však někteří Češi dostávají do stadia, kdy prakticky neumějí hovořit a vyjadřovat se spisovným jazykem. Podle odborníků sice není pro Čechy spisovný jazyk cizím a jsou poměrně dobře schopni ho rozeznat, ale vlastní praxe je zkrátka něco, co jim uniká a v následujících letech může velmi brzy i chybět.

V roce 1902 vydal Jan Gebauer první Pravidla českého pravopisu, která obsahovala přehled morfologie. Během 20. století do spisovného jazyka postupně začaly pronikaly prvky mluveného jazyka, zejména obecné češtiny. Postupně byl počešťován i pravopis cizích slov.

Rozdíl mezi mluvou dnešních mladých a například jejich vrstevníků z masarykovské republiky je skutečně markantní, a to nejen ve formách mluvy, ale i v samotných slovech, jelikož v dnešní době se jich zrodily stovky a možná i tisíce, které tehdy neexistovaly. Na druhé straně je nutné říci, že spousta "historických" slov z dávné doby prakticky zaniklo. Kdybychom tak postavili vedle sebe například dva pětadvacetileté muže z tehdejší a dnešní doby, možná by si, především z důvodu markantního rozvoje českého jazyka, v některých oblastech vůbec nerozuměli.

Moderní technika vs. ruchadlo

Zajímavé by bylo i to, o čem by si tito dva asi povídali. Je totiž více než evidentní, že nejen jazyk prošel za tu dobu obrovských vývojem, ale samozřejmě i nejrůznější technika. Ti dnešní by dozajista hovořili o počítačích, mobilních telefonech a nejrůznější elektronice, jeho předchůdci by pak excelovali zejména v oblasti zemědělství a s ním spojených strojících jako je ruchadlo či by se prezentovali "rozprávkou" o tehdejším životě na venkově.

Svou roli hrají i cizí jazyky

Dnes je český jazyk výrazně ovlivněn i řadou cizích jazyků, zejména pak angličtinou. V minulosti podobnou úlohu hrála převážně němčina, v ještě vzdálenější časech pak i latina. I z ní ale vzešlo mnoho slov, která se uchovala dodnes, a možná bychom to od nich ani nečekali. Příkladem těchto slov jsou například cukr, student, mše či kostel.

Příklady přejatých slov: z němčiny (barva, rychtář, puška), z francouzštiny (turnaj, inženýr, žampión, bujón, želé; bižuterie, parfém, kostým), z italštiny (konto, banka, kvinteto), z angličtiny (šek, byznys, tenis, gól, fotbal, hardware, hit, svetr), z latiny (cyklus, student, kostel, mše).

Zdroje: Český rozhlas, Česká televize, chytrous.cz

KAM DÁL: Češi neztrácejí svůj pověstný smysl pro humor. Znáte vtipy a nová slova, která přinesl covid?