USA poskytují Ukrajině v rámci nového „balíčku“ vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů i kazetovou munici. Jak ale přiznal americký prezident Joe Biden, jednalo se o těžké rozhodnutí, na které už reagovalo například Německo nesouhlasně.
Rozhýbat ofenzivu
Dodávka kazetové munice napadenému státu ze strany USA má pomoci především v efektivnějším rozhýbání ukrajinské ofenzivy, která zatím nemá takové výsledky, jak by si Ukrajina a západní společenství, které ji podporuje, přály. Jeden z důvodu „zaseklé“ protiofenzivy je ten, že Ukrajina nemá účinnou leteckou podporu, a tak je její technika zranitelná před ruskými útoky ze vzduchu. I proto žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o poskytnutí letounů F-16, které zatím nemá.
V řadách okupantů může zasít teror
Kazetová munice má za cíl ničení dobře opevněných ruských stanovišť, jejichž proražení zatím dělá Ukrajině poměrně velké potíže. Kazetová munice funguje tak, že se ještě ve vzduchu rozpadne na větší počet menších bomb. Ty pak působí na velkém prostoru a mají skutečně ničivý účinek, a to nejen na živou sílu protivníka, ale rovněž proti obrněným vozidlům, tankům, opevněním atd. Jako nosič munice slouží letoun či balistická raketa. Nad zvoleným cílem stroj odhodí kontejner, který se otevře v určité výšce nad zemí, a tím uvolní submunici.
Používali ji už Němci
První kazetová bomba byla použita nacistickým Německem během druhé světové války a nesla název SD-2. Zbraň byla použita proti vojenským i civilním cílům. Technologie byla také vyvinuta USA, Itálií a Ruskem. USA používaly devítikilovou bombu s názvem M41. Kromě druhé světové války byla munice nasazena například ve válce ve Vietnamu, v Afghánistánu po vpádu sovětských vojsk, během války o Falklandy pak vypouštěla britská letadla Sea Harrier kazetovou munici BL755 na argentinské pozice. V novější době můžeme zmínit vleklý konflikt o Náhorní Karabach nebo první čečenskou válku.
Jen k osvobozování, ne k útokům
Kyjev se – vzhledem k destruktivním účinkům munice – zavázal, že ji bude používat pouze za účelem osvobození všech oblastí od ruských okupantů, tedy v rámci protiofenzivy, a nikoliv na ruském území, což by dramaticky eskalovalo konflikt. Nasazení kazetové munice má potenciál citelně oslabit opevněné pozice Rusů. To může v důsledku zrychlit ukrajinskou protiofenzivu, která trvá již několik týdnů. Rubem použití kazetové munice je pak ohrožení především civilního obyvatelstva.
Rusko se zlobí
Rusko už stačilo hlasitě protestovat proti dodávkám kazetové munice Ukrajině a samo deklaruje, že ji nepoužívá. To je ovšem lež, protože od začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině ruští okupanti několikrát obávanou munici použili, což bylo mimo jiné i dokázáno vyjmutím fragmentů této munice z těl mrtvých civilistů. Rusko už oficiálně pohrozilo, že pokud bude dodána kazetová munice Ukrajině (a dodána již byla, jak potvrdil Kyjev), tak se nebude rozpakovat nasadit ji na ukrajinském bojišti také. Na tiskovém brífinku to sdělil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Použití kazetové munice jako etická otázka
Použití kazetové munice je na druhé straně kontroverzní záležitostí a nese s sebou přirozeně také etické otázky. Samotné nasazení proti nepříteli není sice považováno za válečný zločin, nicméně v roce 2008 byla podepsána Úmluva o jejím zákazu a svůj podpis připojilo více než 120 zemí včetně České republiky, kterou tehdy reprezentoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Dohodu však nepodepsalo ani Rusko, ani Ukrajina, ale rovněž Čína, USA či Sýrie. To na druhou stranu otevírá možnost jejího použití v ozbrojeném konfliktu, což se právě děje.
Zdroj: Army Recognition
KAM DÁL: Ukrajinské kladivo na ruskou armádu: Německá samohybná houfnice PzH 2000.
