Docent Kohl: Vakcíny jsou bezpečné. Dětský organismus je běžně vystaven vyšší zátěži než při očkování
Těžký zápal plic, otrava krve, zánět mozkových blan či akutní zánět středního ucha. To jsou jen některá onemocnění dětí i dospělých, která může mít na svědomí pneumokok – bakterie Streptococcus pneumoniae. Velmi vážnému průběhu invazivní pneumokokové infekce (IPO) loni v České republice podle předběžných údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) čelilo 481 lidí, což je o 37 více než v roce 2017, celkem 77 lidí infekci podlehlo.
Nejpočetnější skupinou s vážným průběhem IPO byli právě senioři starší 65 let, kterých bylo loni 256 (v předchozím roce 238). Podle předběžných údajů 48 z nich zemřelo. Ve věkové skupině 40-64 let bylo zjištěno 150 případů IPO.
"Lze vypozorovat vzestup celkové nemocnosti IPO a vzestup věkově specifické nemocnosti dětí 0-11 měsíců a 1-4 roky, i vysoké nemocnosti a počtu úmrtí seniorů," komentuje situaci MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy. "V souvislosti se vzestupem počtu IPO v loňském roce je nutné opět upozornit na to, že nejlepší prevencí pneumokokových nákaz je očkování, a to ve všech věkových kategoriích."
"Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie, která běžně osídluje sliznici úst, nosu a horních cest dýchacích. Šíří se vzdušnou cestou, tedy kašlem a kýcháním, ale je možné se nakazit i od nosičů. Těm nemusí působit problémy, dokud ale nedojde k oslabení obranyschopnosti organizmu, například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci," přibližuje praktická dětská lékařka MUDr. Alena Šebková.
Díky plošnému očkování se podařilo vymýtit některá vážná onemocnění – pravé neštovice celosvětově (byť se kvůli nezodpoovědnosti některých lidí vrací), dětskou obrnu ve většině zemí světa. Očkováním se rovněž docílilo významného omezení výskytu některých chorob (černý kašel).
Pravidelné očkování v ČR se řídí vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (změny od 1. 1. 2018). Dětský očkovací kalendář uvádí nejlepší možné načasování očkování. Jsou v něm zahrnuta povinná i dobrovolná očkování včetně očkování proti pneumokokům.
"Děti jsou od loňského roku očkovány podle schématu 2+1, což znamená, že první dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku dítěte. Druhá dávka se aplikuje dva měsíce po 1. dávce, třetí dávka ve věku 11-15 měsíců," dodává MUDr. Šebková. Dospělí jsou očkováni jednou dávkou konjugované vakcíny.
Očkování vakcínou Prevenar 13 je pro děti částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, podmínkou je aplikace všech dávek očkovací látky do 7. měsíce věku dítěte a přeočkování do 15 měsíců věku dítěte. Od 1. 1. 2018 je plně hrazeno očkování proti pneumokokům u pojištěnců nad 65 let.
Díky očkování je možné snížit riziko onemocnění život ohrožujícími infekcemi. Na tento fakt upozorňuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která do deseti "Hrozeb globálního zdraví 2019“ zahrnula „odmítání očkování“. Podle zprávy WHO je očkování jedním z nákladově nejúčinnějších způsobů, jak se vyhnout chorobám – v současnosti zabraňuje 2-3 milionům úmrtí ročně," uvádí zpráva WHO. Pneumonie měla podle WHO například v roce 2015 na svědomí celosvětově 16 procent úmrtí dětí do pěti let, konkrétně 920 tisíc.