Galileo Galilei se opovážil říct, jak to je se Zemí a Sluncem. Měl raději utéct, ale nemohl
Byl jedním z těch, kdo vnesl do filozofie kosmu jasno. Byl blízko, když hlásal, že centrem vesmíru není Země, ale…! Tehdy se ještě nevědělo, že naše galaxie není jedinou. Galileo Galilei již tenkrát naznačil vesmírnou nekonečnost. Církev jej za to pronásledovala, a kdyby utekl, udělal by lépe!
Galileo Galilei se přidal k hrstce těch, kdo prohlašovali, že Země není středem vesmíru. Dostali se tak do sporu s církví, což jim přineslo pronásledování nebo v horším případě smrt. Galileo si dovolil tvrdit, že některé biblické pasáže jsou „nepravdivé, pokud se řídíme doslovným významem slov“.
Ačkoliv zlomený, svůj boj nevzdal
Tento myslitel kromě milionkrát opakované věty „A přece se točí“ přispěl k rozvoji vědy a společnosti ideou astronomického nekonečna. Inspiraci hledal u svých slavných předchůdců, jako byli Mikuláš Koperník a Klaudios Ptolemaios z Alexandrie, kteří se přeli, zdali je centrem vesmíru Země, nebo Slunce. „Co se nám jeví jako pohyb Slunce, to není dáno jeho pohybem, nýbrž pohybem Země (…), s níž se pohybujeme kolem Slunce,“ trval si na svém již Koperník.
Galileo Galilei šel ve šlépějích těchto dvou myslitelů. Působil jako pedagog matematiky v Pise, Padově a Florencii. Díky svému bádání a výsledkům jej začali uctívat ve vyšších kruzích jako významného astronoma a fyzika. Učinil řadu objevů a vynálezů, jež mu zajistily světový věhlas. Brzy se ovšem rozevřely první trhliny v podobě nelibosti církve, která nesouhlasila s Galileiovými astronomickými závěry. Představitelé církve jej násilně dotlačili k příjezdu do Říma, kde jej vyslýcháním a mučením donutili vzdát se svého přesvědčení. „Tímto svatým úřadem mi právoplatně byl uložen předpis, že se musím cele vzdát mylného názoru, že je Slunce středem světa a že se nepohybuje a že Země není středem světa a pohybuje se,“ musel přísahat Galileo. Tento moudrý muž se však nevzdal a posmrtně mu vyšla knížečka Revolutionum liber primus.
Čaroděj, kterého vyslýchali a mučili
Není se čemu divit, že jej inkvizitoři zlomili, tehdejší výslechy a mučení byly opravdu kruté. Považovali jej za čaroděje spolčeného s ďáblem, který podrývá křesťanskou víru a zpochybňuje Písmo svaté. Pouhý několikaměsíční žalář o vodě a o chlebu uprostřed špíny, krys a hmyzu nepomohl, a tak přišlo na řadu nelidské mučení. Použili na něj španělské boty a rozžhavené kleště, natahovali jej na skřipec a mučili vodou.
Není se čemu divit, že utýraný Galileo přiznal i to, co neudělal, a slíbil, co by nikdy neslíbil. Zlí lidé tu byli vždy a bohužel se musíme smířit s tím, že budou nadále. Typ ďábelského skřeta má v každé epoše lidstva různou podobu. Ve středověku to byli inkvizitoři a ve 20. století jsme měli nacisty a stalinisty. Jaké zloduchy máme nyní ve 21. století, to se dozvíme od historiků až tak za sto let! Charakteristickým rysem bývá pokrytectví, špiclování, donášení, pomluvy a nepřátelství.
Nejlepší obrana je útěk, a ne útok
Smutné je, že z područí a pronásledování těchto zlosynů Galileo nemohl utéct jako jiní slavní myslitelé, mezi něž patří třeba osvícenský filozof a básník Voltaire, který vždy utekl včas a dobře udělal. Nejenže si jej vážili panovníci té doby, ale přišel si na pěkné jmění. Po lživém přiznání a slibu církvi, že se zřekne svého učení, Galileo, ačkoliv by sebevíc chtěl, nemohl utéct. Sice již nebyl v černém žaláři za mřížemi, ocitl se ale ve vězení jiného typu. Po návratu do svého domu jej špiclové hlídali na každém kroku 24 hodin denně. Neměl svobodu ani volnost a začal chátrat tělesně i duševně, ztratil zrak a sluch a v bídě a pronásledován skonal.
Galileiův spor s církví nebyl jen bojem vědy proti náboženství, ale střetem nového věku se starým. Dnes už se nikdo nepře o to, zda se Země točí, či nikoliv. Galileiovo vítězství je absolutní, protože čas vždy nakonec potvrdí to, co je podložené fakty. Je to povzbuzení pro všechny, kdo dnes bojují za nepopulární pravdy – historie si pamatuje ty, kteří měli odvahu vidět dál.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Vidiny zbožné Maxmiliány Zásmucké. Mistryně v odhalování záhad a adeptka na blahořečení.
