S foťákem prolezlým červy až do světových galerií. Tichý měl pověst oplzlého blázna, který pronásledoval ženy
Už jste někdy slyšeli o tzv. zlatém řezu či pravidlu třetin? Možná máte všechno automaticky v oku a ani nic takového nepotřebujete. Každopádně pro orientaci v základních pravidlech fotografie několik dobře míněných rad rozhodně neuškodí.
Pořídili jste si svůj první digitální fotoaparát a pomaličku si osaháváte, jak vlastně celý přístroj funguje? Pravděpodobně jste si zjistili základní pravidla expozice. Výsledná fotografie tak není přeexponovaná ani podexponovaná.
K ovládnutí clony a rychlosti závěrky je ještě potřeba hodně práce, ale k pochopení pravidel kompozice stačí držet se několika málo dobře míněných rad. Uvidíte, vaše fotogalerie to zcela jistě ocení.
Recept na dokonalou fotografii neexistuje a všechna pravidla jsou spíše orientační. Každé oko má svůj originální cit pro detail a celkové pochopení prostoru. Co oko, to kompozice a co fotograf, to vlastní styl. Ať už budeme sebeoriginálnější fotografové, existuje pár neotřesitelných rad, které je dobré mít na paměti.
Pod pojmem kompozice najdeme poeticky znějící termín Zlatý řez. Jedná se o jedno z pravidel, která po staletí dodržují malíři, architekti a umělci z celého světa, aby navodili svým dílem harmonii a povýšili obraz na umění.
Zvládnutí kompozice a zlatého řezu je tak jenom na vás, protože vůbec nezáleží, zda máte drahý fotoaparát či starou ruskou Praktiku.
Zlatý řez je průsečíkem přímek dělících obraz zhruba na třetiny v horizontální i vertikální rovině. Matematický princip, který pracuje s tím, že poměr kratší a delší části musí být stejný jako poměr delší části k celku.
Poněkud srozumitelnější termín, který je postavený v podstatě na podobném principu, se jmenuje pravidlo třetin.
Člověk při fotografování rozhodně nehodlá propadnout matematice, takže přesné znázornění zlatého řezu není vůbec snadnou disciplínou. Spíše než radikálním pravidlem jde o vodítko, které zaručí vašemu obrazu dostatečnou vzdušnost a harmonii.
O něco snazší na pochopení je pravidlo třetin. Obraz si tak rozdělíte na tři třetiny. Celkem devět hypotetických obdélníků je vám vodítkem k tomu, abyste nevytvořili nevzhlednou a do oka bolící kompoziční chybu.
U kompozice je vždy základním předpokladem, co je hlavním prvkem vaší fotografie. Častou chybou je, že fotograf vlastně tápe a místo toho, aby obraz přizpůsobil jednomu hlavnímu motivu, snaží se zakomponovat všechno najednou. Harmonie tím pádem z obrazu mizí. Tradičním příkladem jsou fotografie skupin lidí před architekturou. Chcete se vyfotit u katedrály sv. Víta a nevejde se do vaší kompozice celý kostel?
Netrapte se tím a rovnou na takový postup zapomeňte. U fotografie málokdy funguje náhoda a pro dobrou kompozici platí jedno základní pravidlo. Musíte si být jistí, co fotografujete. Ve chvíli, kdy budete mít jasno, cesta k ideální kompozici bude mnohem snadnější.
Fotografie je však hlavně projev vlastního vidění světa. Internet je plný fotografií, jež se ničím neliší a jen se dokola opakují ve svém stylu včetně kompozic, které se stále opakují.
Pravidla jsou tak spíše pomocníkem k tomu, aby fotograf našel svůj vlastní styl. Důležité je také myslet na symetrii a linie obrazu. Ty mohou být vodítkem k zajímavým kompozicím, které třeba v mnohém naruší zmiňovaná pravidla, ale přinesou originální snímek, který ponese váš vlastní podpis, a nikoli podpis několika jednoduchých rad na internetu.
Buďte tak otevření experimentům, ale až ve chvíli, kdy si osvojíte pravidla třetin či zlatého řezu.