Nacisté uměli ovlivňovat mladé lidi: Hitlerjugend se ujalo, české Kuratorium skončilo fiaskem

Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě bylo formálně založeno už 28. května 1942, fakticky svou činnost ale zahájilo až následující rok v březnu. Za cíl si vzalo protektorátní vlastenectví a spolupráci s německou říší, přičemž chlapce a dívky se Kuratorium pokoušelo ovlivňovat různými výchovnými metodami. Jako základ převýchovy byla brána práce, jejíž ozdravná role byla velmi často prezentována jako všelék na všechny neduhy.

Propagandistické časopisy pro mládež měly pomoci s její výchovou

Kuratorium vydávalo mládežnické časopisy, jejichž obsahem byla nacistická propaganda - Dívčí svět a Správný kluk, určené pro děti od 10 do 14 let. Přitom časopis Správný kluk měl být nástupcem v té době velmi populárních Mladého hlasatele, zaměřeného vlastenecky na skauting a jehož činnost byla v roce 1941 ukončena.

Bez zajímavosti určitě není, že v raném počátku se na fungování Správného kluka několika články podílel i Jaroslav Foglar. Vydavatelé si od toho slibovali příliv mladých čtenářů, snaha se však minula účinkem. Oblibu mezi čtenáři však tyto časopisy nezískaly. Zatímco Správný kluk byl zaměřený na dobrodružnou a válečnou povídku, Dívčí svět propagoval spíše pracovitost, poslušnost, vzorné chování a pozitivní vztah k Velkoněmecké říši - tedy to, co se od dívek obecně očekávalo.

Proč Kuratorium vlastně vzniklo?

S myšlenkou ovlivňování mládeže si Němci i česká kolaborantská obec pohrávala již dávno. Byl znám Himmlerův zvláštní výnos o zakládání mládežnických skupin na okupovaných území. Na základě Heydrichova podnětu pak byl vedoucím přípravného výboru nové mládežnické organizace v Čechách a na Moravě pověřený tehdejší ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec, jenž se z legionáře a vysokého důstojníka naší armády stal zastáncem nacismu a kolaborantem. K ruce měl pak lékaře dr. Františka Teunera.

Z cvičné střelby k popravám. Kobyliská střelnice je místem posledního nadechnutí českých vlastenců

Základem činnosti Kuratoria měla být tzv. povinná služba mládeže, již měli podléhat všichni chlapci a děvčata od 10 do 18 let kromě těch, kteří byli židovského původu. Týkalo se to dětí narozených mezi lety 1929 až 1935, kteří se byť formálně stali jeho členy. I když ve skutečnosti tato idea nebyla nikdy zcela naplněná. Například v roce 1944 byla podchycena sotva třetina mládeže - asi 380 tisíc mladých lidí. Přitom Kuratorium dostávalo ročně státní subvenci ve výši 350 milionů korun. A jaký byl výsledek? Celkem žalostný.

Pokus o převýchovu skončil fiaskem

Činnost Kuratoria zahrnovala veškeré druhy sportování mládeže, přípravu vánočních besídek, koncerty, malování kraslic nebo společné sáňkování či bruslení. V hodinách duchovní výchovy se mládež měla seznamovat s osobnostmi, jež stály za vznikem Kuratoria - tedy Adolfem Hitlerem, Hermannem Goeringem, nebo Reinhardem Heydrichem.

Tito duchovní otcové mládežnické organizace však nebyli právě těmi, kteří by českou mládež příliš zajímali. Problém se vyskytl také s vedoucími a instruktory, kdy s Kuratoriem měli spolupracovat cvičitelé z rozpuštěného Sokola, kteří však toto striktně odmítali. A vycvičit si vlastní instruktory Kuratorium příliš nezvládalo.

Pokus o převýchovu mládeže v Čechách a na Moravě se nezdařil a činnost Kuratoria skončila fiaskem. Chlapci a dívky si zachovali chladnou hlavu a nedali se cestou kolaborace a poklonkování Třetí říši.

Připomínka lidické tragédie. Nacistické vraždění nesmí být nikdy zapomenuto