Do vyšetřování vraždy dvou sester se vložil i Elvis Presley. Vraha nenašli ani po šedesáti letech, pátrání pokračuje
Smrt je definitivní a většinou o ní nepochybujeme. Byli ale na světě lidé (nebo jsou?) s jejichž odchodem se doposud někteří odmítají smířit a spekuluje se o tom, že jejich smrt byla pouze zinscenovaná - z různých důvodů. Nejznámějším příkladem je samozřejmě král Rock 'n' Rollu Elvis Presley, ale patří sem třeba i herec a komik Andy Kaufman, Butch Cassidy a další. Proč by chtěli zmizet veřejnosti z oči?
První a nejznámější z osobností, o jejímž skutečném datu úmrtí fanonušci dodnes pochybují, je logicky Elvis Presley. Král Rock 'n' Rollu a legenda, která bude na hudebním nebi stále, podle mnohých lidí nezemřel tak, jak bylo uváděno. Elvis Presley byl přitom 16. srpna 1977 nalezen mrtvý na podlaze své koupelny a jako příčina jeho úmrtí bylo stanoveno předávkování drogami. Bylo to ale skutečně tak?
Lidé, kteří si z celého srdce přáli, aby jejich velký Elvis stále žil, této teorii odmítali uvěřit, považovali ji za jistý druh spiknutí nebo za zpěvákovu fintu, jak definitivně odejít z veřejného života a žít normální život v ústraní. Hovořilo se také o úniku před mafií - zkrátka teorií se vyrojilo skutečně mnoho. Tato tvrzení pak byla podporována i několika “pozorováními” Elvise v následujících letech, kdy se prý pohyboval hlavně po Tennesse. Inu, přání, jak známo, bývá otcem myšlenky a někdy i vidiny. Jsme si ale jisti, jak to bylo doopravdy?
Svérázný bavič a herec Andy Kaufmann je známý například ze sitcomu Taxi, kde po dlouhém přemítání a přemlouvání ze strany producentů i svého agenta přijal roli poněkud jednoduššího mechanika Latky Gravase. On sám měl ale i přesto k tomuto žánru velmi odtažitý vztah. Jeho humor byl jiný a pro mnohé těžko uchopitelný. Přesto si vydobyl svoje místo na jevištích a mnozí jej obdivovali. Svůj čas věnoval také zápasu, kdy vystupoval jako wrestler a vyzýval hlavně ženy, aby ho v ringu porazily.
Jeho úmrtí, způsobené rakovinou v hercově pouhých pětatřiceti letech, bylo zpochybňováno jednak proto, že svoji nemoc až do samého konce úzkostlivě tajil a pak také z toho důvodu, že v průběhu svého života několikrát otevřeně mluvil o tom, že by jednou mohl zmizet. V takovém případě plánoval svůj návrat po dvaceti letech… Úmrtí Andyho Kaufmana ale bylo oznámeno 16. května roku 1984 a doposud se nevrátil. Je tedy více než pravděpodobné, že dříve, než mohl svůj plánovaný trik uskutečnit, přišla bohužel skutečná smrt.
Butch Cassidy, vlastním jménem Robert LeRoy Parker, je jedním z ikonických vlakových a bankovních lupičů Divokého západu přelomu devatenáctého a dvacátého století. Vůdce tak zvané Divoké bandy byl podle oficiální zprávy zastřelen v Bolívii v roce 1908. Podle jiných pramenů ale přestřelku se štěstím přežil a vrátil se do Spojených států, kde žil dál a pracoval ve Spokane jako strojník pod falešným jménem.
Pro mnohé je důkazem dvousetstránkový rukopis, podepsaný Williamem T. Phiilipsem a nazvaný Neporazitelný bandita: Příběh Butche Cassidiho, v němž je uvedeno tolik podrobností ze života známého lupiče, které by snad ani nikdo jiný než on sám vědět nemohl. Říká se také, že tento člověk těsně před svou smrtí v roce 1937 odhalil svoji pravou totožnost před rodinou a blízkými přáteli.
Ze zcela jiného soudku jsou pak spekulace o možném fingování smrti u některých členů panovnických rodů. Jeden z takových příběhů, sahajících hlouběji do historie, se odehrál ve Francii a jeho hlavním “hrdinou” se stal teprve desetiletý syn Ludvík XVII., syn Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty, kteří byli popraveni během francouzské revoluce. Jejich syn, kterého zastánci monarchie od toho okamžiku považovali za nového krále, byl uvězněn a v červnu roku 1795 zemřel.
Spekulovalo se ale o tom, že chlapec, který ve vězení podlehl tuberkulóze, nebyl Ludvík XVII., ale prostý chlapec, kterého se za královského syna podařilo vyměnit. Po letech, v době obnovení francouzské monarchie, se také našlo hned několik uchazečů o trůn, kteří tvrdili, že právě oni jsou právoplavnými následníky trůnu. Spekulace vyvrátil až test DNA, provedený v roce 2004, který s určitostí potrvrdil, že onen chlapec byl skutečně královský potomek.
Obdobný příběh, jako se váže k postavě Ludvíka XVII., provázel dlouhá léta i tragédii, jež se udála v rodě ruského cara Mikuláše II. Zde šlo o jeho dceru Anastasii, popravenou spolu s ostatními členy rodiny bolševiky 16. července toku 1918. Spekulovalo se ale, že právě ona jediná masakr přežila, a tak se později objevila řada žen, které prohlašovaly, že právě ony jsou pohřešovanou velkokněžnou. Nejznámější z nich byla Němka Anna Andersonová, která zemřela ve Virginii v roce 1984. O deset let později analýza DNA prokázala, že rozhodně nepocházela z carské rodiny. Veškeré další dohady vyvrátili vědci až v roce 2007, kdy jednoznačně označili ostatky Anastazie, která skutečně zemřela spolu se svojí rodinou v osudný letní den roku 1918.
KAM DÁL: Vitamín D3 ovlivňuje v našem těle stovky procesů. Jak ho ale získat v době, kdy slunce nepomůže?