Když se nám to vaří v hlavě: Jak neobvyklá vedra ohrožují lidské mozky?
Jsou nepříjemné a neestetické. Co hůře, mohou být známkou zdravotních problémů s dlouhodobými důsledky. Řeč je o otocích dolních končetin, břicha nebo dokonce plic. Právě ty jsou jedněmi z typických příznaků chronického srdečního selhání, kterým trpí minimálně 15 milionů Evropanů a do života vstoupí každému pátému nad 40 let.
Zásadní rozdíl je v tom, zda jeho nástup člověk zaznamená, anebo nad příznaky mávne rukou a nechá potenciální zdravotní problém postupovat. Otok jako samotný není nemoc, vždy se jedná o příznak nějakého jiného problému. Vzniká nahromaděním většího množství tekutiny, které může dosáhnout až několika litrů. Důvodů je celá řada – od onemocnění ledvin či jater přes poúrazové stavy a špatně fungující štítnou žlázu až po problémy se žílami či lymfatickým systémem.
V případě chronického srdečního selhání jsou otoky jakýmsi obranným mechanismem našeho organismu. Jejich prostřednictvím se snaží vykompenzovat situaci, kdy srdce nezvládá plnit svou úlohu na 100 %. "Při tomto onemocnění srdce dlouhodobě nedokáže vypumpovat dostatečné množství krve do oběhu. Oslabené srdce se snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů a k těm primárně soustřeďuje krevní zásobení. Krevní oběh není rovnoměrně udržován. V důsledku toho se krev hromadí na nežádoucích místech, kde se tvoří otoky. Ty se neomezují pouze na kotníky, ale i na celé nohy, okolí břicha i plíce," říká prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC, z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Zaříznutý lem ponožek a oteklé kotníky lidé často omlouvají dlouhým sezením či cestováním a letními teplotami. Boty, které nejdou obout? Ne, noha v dospělém věku přirozeně vyroste skutečně málokomu.
Na vině však může být selhávající srdce, které nedokáže správně přečerpat krev a udržet veškerou tekutinu v oběhu. Gravitace je neomylná a tekutiny se začnou hromadit především v dolních končetinách, kde způsobují otoky začínající u kotníků.
Pokud si lidé všimnou, že je jim oblečení v pase těsnější než dříve a váha v krátké době výrazně stoupla, nemusí to být jen proto, že si v poslední době ke kávě dopřávali druhý dezert. Zhoršující se srdeční selhání se projevuje i náhlým nárůstem hmotnosti a otokem pasu. Situaci má na svědomí hromadící se tekutina v dutině břišní.
Může se tedy stát, že během jednoho týdne přiberete i více než dva kilogramy, ačkoli na jídlo nemáte pomyšlení. Nahromadění tekutiny v oblasti břicha může ovlivnit trávení, potlačit chuť k jídlu nebo dokonce vést k nevolnosti po něm. Ve všech těchto případech je třeba zpozornět, zejména pokud problémy přetrvávají několik týdnů, a navštívit lékaře.
Při onemocnění srdečním selháním otékají kromě dolních končetin i plíce, což se projevuje dušností. Krev, kterou nemělo srdce sílu přepumpovat, se hromadí v plicním krevním řečišti a do plicních sklípků proniká tekutina, čímž vzniká tzv. otok plic. Prostor, který je v plicích určený vzduchu, je pak zaplněn touto tekutinou.
Pacient začne pociťovat dušnost nejprve při námaze, později i při běžných činnostech a v rozvinutém stadiu nemoci i v klidu. Typickým příznakem je také dušnost vleže, která se zlepšuje, když se člověk posadí. V noci pak pomůže vypodložit záda polštáři.
Mezi další příznaky srdečního selhání se kromě otoků řadí také únava způsobená špatným prokrvením svalů, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy. Ruku na srdce, staráte se o něj dobře?
Buďte sdílní ke svému lékaři, choďte na pravidelné prohlídky, a pokud už se léčíte, zajímejte se o svou léčbu i o to, jak můžete ke svému léčení přispět. Nezapomínejte si také všímat zdravotního stavu svých blízkých.