Blücher byl moderní, rychlý a skvěle vyzbrojený těžký křižník, jeden z čtyř, které nechal Hitler postavit v roce 1935. Německo v té době ještě mělo zakázáno stavět velké bitevní lodě, takže těžké křižníky byly pro Kriegsmarine klíčové. Blücher byl nádherná loď, s pancířem o tloušťce 80 mm a hlavní výzbrojí 8 děl ráže 203 mm.
Velení námořnictva jej poprvé vyslalo do akce 9. dubna roku 1940 v rámci operace Weserübung, což bylo krycí jméno pro napadení Norska. Blücher byl vlajkovou lodí flotily, která měla za cíl vylodit jednotky v Oslu. K hlavnímu norskému městu se nacistické lodě přiblížily během noci. Hodinu před půlnocí svaz zpozoroval norský hlídkový člun Pol III. Německý torpédový člun Albatros jej sice zahnal a zapálil, ale Pol III stihl vyslat radiovou zprávu. Pobřežní dělostřelecká baterie spatřila celou německou flotilu ve světle reflektorů a vypálila dva varovné výstřely. Pak zahájilay palbu všechny děla na pobřeží fjordu. Jenže viditelnost byla špatná a Norům se žádný zásah nepodařil.
Blücher pluje do pasti
Německá flotila plula dál rychlostí 12 uzlů Oslofjordem se zhasnutými světly a majáky. Lodě dostaly rozkaz střílet pouze v případě, že by na ně bylo přímo stříleno jako na první. Němci vysadili část pěchoty, která měla obsadit norské pozice kolem fjordu. Blücher plul dál, aby podle plánu doplul až do Osla. Ve 4 hodiny ráno jej ale z ničeho nic nasvítily norské světlomety. Hned na to se začala na křižník snášet zdrcující palba z mohutných 280mm pobřežních děl umístěných v pevnosti Oscarsborg. Blücher dostal několik zásahů do boku, bylo zničeno stanoviště řízení protiletadlové palby a loď utrpěla další menší škody. Blücher okamžitě opětoval palbu, přičemž každá jeho věž střílela na svůj vlastní cíl.
Jenže zatímco Němci nic neviděli, Norové měli Blücher jako na talíři. A mířili dobře. Další zásah již způsobil vážné škody. Poblíž hangáru pro hydroplán Arado začal velký požár. Jak se oheň šířil, odpálil výbušniny určené pro pěchotu, vyvolalo obrovskou explozi. Výbuch zapálil oba dva hydroplány na palubě, výbuch také prorazil díru v pancéřové palubě nad turbínovou strojovnou 1.
Opusťe loď!
Němci stále nebyli schopni zjistit, odkud přesně na ně Norové střílí. Blücher zvýšil rychlost na 32 uzlů a snažil se rychle proplout kolem norských děl. Bylo to však chybné rozhodnutí. Velitel za této situace neměl dál pokračovat, protože Blücher se dostal do palby dalších děl. Křižník měl vyřazené řízení na můstku, což situaci dále komplikovalo. Loď se snažila manévrovat, ale byla zasažena ještě dvěma torpédy, která byla vypálena z pobřežních torpédometů. Blücher rychle ztratil rychlost. Se zastavenými všemi lodními šrouby, bez asi 60 % elektrické energie, křižník spustil kotvy u Askoholmene. Celá posádka Blücheru včetně dělostřelců se věnovala hašení požárů, které zuřily po celé lodi. Oheň nakonec zasáhl jeden z lodních zásobníků munice, která prudce explodovala. Výbuch protrhl několik přepážek ve strojovnách a zapálil lodní zásoby paliva. Zdevastovaná loď se začala pomalu převracet a kapitán proto rychle vydal rozkaz k opuštění lodi.
Blücher se převrátil a potopil o půl osmé ráno, na jeho palubě zahynulo 600 (někteří autoři uvádí i 1 000) námořníků. Celý operační svaz se musel následně stáhnout a dobývání Osla se kvůli tomu o několik hodin zpozdilo.
Vrak Blücheru dnes leží na dně úžiny Drøbak v hloubce 64 m. V minulosti se objevilo několik návrhů na vyzdvižení vraku, ale žádný z nich nebyl realizován. Z vraku však stále unikala ropa, takže norská vláda rozhodla, že se problém musí vyřešit. V roce 1994 společnost Rockwater AS spolu s hlubinnými potápěči vyvrtala otvory ve 133 palivových nádržích a odstranila 1 000 t ropy. Podařilo se také vyzvednout jeden z hydroplánů Arado, který skončil v leteckém muzeu.
Zdroj: military-history.com
KAM DÁL: Bitva dalšího německého křižníku s britským torpédoborcem byla nerovným soubojem.
