V dubnu roku 1940 se rozjela akce britského námořnictva, které se snažilo zabránit položením minových polí německým lodím, aby převážely železnou rudu ze Švédska. Součástí britského operačního svazu vedeného bitevním křižníkem Renown byl i torpédoborec HMS Glowworm, kterému v průběhu plavby spadl přes palubu muž. Loď se otočila a začala muže hledat, čímž se oddělila od zbytku loďstva.
Při pátrání po námořníkovi se najednou na obzoru objevily dva německé torpédoborce Z11 Bernd von Arnim a Z18 Hans Lüdemann. Na Glowwormu to vyvolalo samozřejmě pozornost. Britové hledali obchodní lodě, ale kapitánu Glowwormu bylo jasné, že pokud jsou na moři torpédoborce, zřejmě budou součástí většího svazu válečných lodí. Co nevěděl, že se Němci rozhodli provést invazi do Norska a jejich výsadek se blíží.
Ocelový kolos připlouvá
Glowworm začal po německých lodích pálit, rozhořel se krátký boj. Němci, přestože jejich lodě byly větší a silnější, po nějaké době začali ustupovat, Glowworm dokonce dokázal jeden torpédoborec zasáhnout. Proč se nepřátelské lodě stáhly, se ukázalo záhy. Z mlhy se vynořil obrovský křižník Admiral Hipper, chlouba německé Kriegsmarine. Glowworm proti němu vypadal směšně malý a bezbranný, jen hlavní dělostřelecké baterie křižníku obsahovaly osm děl ráže 203 mm. Glowworm měl jen 4 120mm děla a torpéda. Jediná dobře mířená salva z Hipperu mohla torpédoborec poslat ke dnu. Boj proti ocelovému monstru byl pro Glowworm naprosté šílenství.
Na Glowwormu mylně identifikovali německý křižník jako vlastní, což Hipperu poskytlo výhodu. Mohl se přiblížit a pak začal devastovat Glowworm svými mocnými děly. Glowworm vypustil kouřovou clonu a skryl se do jejího oblaku. I přesto byla loď dále ničena, přišla o přední dělo, zdemolován byl můstek i radiová místnost, stěžeň se zřítil na palubu … Beznadějná situace měla jen jedno řešení – vzdát se. Jenže to kapitán Gerard Moore odmítal. Místo zoufalého útěku nařídil Glowworm otočit, přiblížit se, co to půjde, a odpálit salvu torpéd.
Poslední výstřel
I když se odpálení z velké blízkosti podařilo, Hipper reagoval velmi rychle a torpédům se mu podařilo vyhnout. Glowworm se chtěl otočit a vrátit se do kouřové clony, ale v rozhodující chvíli se zaseklo kormidlo a jeho loď tak narazila plnou parou do Hipperu. V oblasti přídě křižníku vyrvala 40 metrů pancíře a způsobila částečné zaplavení. Hipper se nepotápěl, podobné poškození bylo sice nepříjemné, ale neomezilo jeho bojové schopnosti. Glowworm už byl jen hořící vrak zvolna driftující po moři. Přesto ještě jeho jediné dělo na zádi vypálilo poslední střelu směrem na křižník. Pak explodovaly Glowwormu lodní kotle a torpédoborec se rychle potopil.
Kapitán Hipperu Helmuth Heye se v této chvíli projevil nanejvýš šlechetně. Manévroval se svou lodí tak, aby dokázal nabrat co nejvíce námořníků, kteří skončili v ledové vodě. Roope se ovšem na záchranném laně neudržel a zahynul ve vlnách. Heye nařídil, aby bylo o všechny zachráněné Brity postaráno.
Prostřednictvím Červeného kříže poslal dopis britské admiralitě, ve kterém navrhl kapitána Roopeho na udělení Viktoriina kříže. Ten skutečně Roope v roce 1945 posmrtně dostal. Boj slabého Glowwormu se zapsal navždy do dějin válek. Nerovný boj sice prohrál, ale jeho statečná posádka v čele s kapitánem Roopem vzbudila velký obdiv i u svých protivníků.
Zdroj: warfarehistorynetwork.com
KAM DÁL: Také Poláci se bránili přesile velmi statečně, na řece Bzura dostali dokonce německá vojska do úzkých.
