Letecká puma i střelba z kulometu: Budova Národního muzea přežila mnohé, komu vděčíme za hlášku "sejdeme se u koně"?

Národní muzeum se skládá z pěti odborných, do jisté míry samostatných ústavů: Přírodovědeckého muzea, Historického muzea, Českého muzea hudby, Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a Knihovny Národního muzea
 

Přistála na ní bomba, z pískovcových sloupů nadělali sovětští vojáci cedník, přesto si dnes do Národního muzea můžeme zajít prohlédnout nové expozice. Budova muzea ustála válku i okupaci a dnes vypadá lépe než kdy jindy. Přitom je to úctyhodná stařenka, právě dnes slaví 130. výročí.

Původně mělo Národní muzeum stát na dnešním Smetanově nábřeží, kde měla kromě muzea být i výtvarná akademie, konzervatoř a Průmyslová jednota. Tento velkorysý projekt na památku císaře Františka I. se však nakonec zredukoval na pouhý pomník.

Dokonáno ještě zdaleka nebylo

Myšlenka ale "nezemřela". Roku 1876 darovala městská rada pro výstavbu Národního muzea velmi cenný pozemek na horním konci Václavského náměstí a stavba mohla začít. V roce 1883 byl vypsán veřejný konkurs na skici pro novou muzejní stavbu, kterého se zúčastnilo mimo jiné i šest domácích architektů, kteří byli ke konkuzu přímo vyzváni. Nakonec se sešlo 27 návrhů, nejlepší byl ten od Josefa Schulze, který obohatil budovu o ústřední slavnostní pantheon.

Výbor muzea pak mohl 4. května 1891 konstatovat, že „stavba jest již dokonána“. Muzeum bylo ale ještě potřeba vybavit nábytkem a uměleckou výzdobou. Ačkoliv se tedy slavnostně otevíralo 18. 5. 1891, opravdu dokonáno bylo nakonec až v roce 1901.

Spor o sochu sv. Václava

V době výstavby nebyla nouze o pořádná dramata. O jedno z největších se postarali architekti Josef Hlávka a Josef Schulz. Spor mezi nimi se vedl o umístění jezdecké sochy sv. Václava. Schulz trval na tom, že nejlepší bude sochu umístit na muzejní rampu, ale Hlávka navrhl, aby socha stála samostatně na Václavském náměstí, což si nakonec i vydupal.

Zda socha sv. Václava stojí samostaně jen kvůli závisti jednoho Josefa vůči druhému, to se už zřejmě nedozvíme. Ale asi se můžeme shodnout na tom, že tohle rozhodnutí vůbec nebylo na škodu. Stálo totiž za vznikem jedné z nejpopulárnějších pražských setkávacích frází: „Sejdeme se u koně.“ Bez závisti architekta Hlávky by stovky Pražanů zkrátka musely ujít ještě pár desítek metrů do kopce a sejít se zřejmě až u muzea.

Terč sovětských vojáků

Ale nebyly to jen úsměvné historky, které má budova za sebou. Dne 7. května 1945 byla zasažena leteckou bombou, která poničila především ty části muzea, kde se nacházely pracovny a zoologické sbírky. Muzeum se tedy po válce muselo opravit, a proto se ve válečných dobách uschované sbírky do budovy mohly nastěhovat zpět až dva roky po osvobození.

Klid ale nevydržel dlouho. Okupace Československa armádami Varšavské smlouvy měla pro muzeum otřesné následky. Hlavní průčelí se stalo terčem sovětských vojáků. Budova byla težce poničena střelbou z kulometů a samopalů a muzeum se tak muselo znovu opravovat.

Přes všechny nástrahy dějin stojí budova Národního muzea na Václavském náměstí v plné kráse a můžeme tak její výročí oslavit třeba výstavou Sluneční králové.

Zdroj: Národní muzeum

KAM DÁL: Hvězda londýnských prostitutek, která okouzlila Kennedyho. Musela právě proto Mariella Novotny zemřít?


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru