Módní magnáti 19. století: Rivalové Rolný a Nehera udělali z Prostějova největší oděvní centrum v Evropě

Jan Nehera měl módu rád i v osobním životě
Zobrazit fotogalerii (4)
28.10.2020 - 15:00  

Všichni známe Baťu, ale co takoví Arnošt Rolný nebo Jan Nehera z Prostějova? Ti nejen že zlínského rodáka obdivovali, ale během svého života s ním i spolupracovali. Rolný s ním připravoval společné kampaně a Nehera mohl prodávat své zboží v jeho obchodech. V čem dalším se snažili tito dva oděvní magnáti trumfnout?

Módní historie města Prostějova se píše od roku 1858, kdy si tam otevřel první šicí dílnu židovský podnikatel Meier Mandl. Tu vybavil legendárními šicími stroji Singer a stroji na řezání látek, které švadlenám usnadňovaly práci.

František Rolný si vzal podnikavou ženu

Jeho velkým fanouškem a zaměstnancem byl František Rolný, který se v jeho podniku inspiroval a po svatbě s bohatou nevěstou pustil do vlastního podnikání. Nejprve si nechal zasílat látky právě od Mandlovy továrny, ale poté, co si vzal druhou ženu, podnikavou Františku, chopili se oba podnikání naplno.

Kvalita obleků byl známa široko daleko

O kvalitě jejich obleků se vyprávělo široko daleko. Své kousky začali dodávat do obchodních domů ve Vídni a brzy se zařadili mezi prostějovskou smetánku. Rolný byl tedy nucen díky vysokému zájmu o své obleky přesunout výrobu z dílen do továrny. Ta byla první českou továrnou na výrobu konfekce v Prostějově.

Mezinárodní spolupráce

Šikovná Františka domluvila spolupráci s Prahou, Budapeští i Innsbruckem. Její kouzlo spočívalo v tom, že za potenciálními partnery osobně jezdila a svými argumenty je utloukla. Nezahálela ani za první světové války, kdy jako opuštěná vdova udržela rodinnou firmu nad vodou šitím uniforem.

Obchodní duch Arnošta Rolného

Podnikavého ducha a cit pro módu po ní zdědil i její syn Arnošt, který podnik svých rodičů dotáhl k dokonalosti. Roku 1936 založil pásovou výrobu, čímž zvýšil produkci a dal práci velké spoustě lidí. Jeho velkou devízou bylo, že v případě potřeby upravoval obleky na míru. Jednalo se tak o konfekci, ale s nádechem jedinečnosti. 

Rolný vybudoval také několik továren na Slovensku. Roku 1945 byl však jeho majetek znárodněn a Rolný o pět let později zlomený zemřel. Bylo mu pouhých třiašedesát let.

O dvanáct let mladší rival Nehera

Celý život mu šlapal na paty o dvanáct let mladší rodák ze stejného města Jan Nehera. Ten se vyučil strojařem a živil se prodejem šatů svého otce krejčího. Roku 1924 se však rozhodl osamostatnit a založil továrnu na výrobu pánských obleků a dámské konfekce. V té se specializoval na kostýmy a kabáty.

Obdivovatel Bati

Stejně jako Baťa zakládal vlastní sítě prodejen a zřizoval krejčovské dílny na opravy a úpravy svého oblečení dle přání zákazníků. Kromě toho si tam zájemci mohli nechat oblečení i vyžehlit. Baťou se inspiroval i ohledně cen, které i u něj končily devítkou. Kromě toho si vždy kupující mohl přečíst přesnou kalkulaci oděvu. Věděl tak, kolik stála látka, kolik dostal zaplaceno zaměstnanec, kolik švadlena a kolik byl zisk firmě.

Válečná produkce

Těsně před válkou zakoupil několik továrních budov, ve kterých šil za okupace uniformy. Roku 1942 byl donucen spolupracovat s Němcem Robertem Hanischem a poskytnout mu své vybavení. Ani po válce ho nečekalo štěstí. Byl obviněn z kolaborace, a i když mu to nikdy nebylo prokázáno, mělo to velký podíl na tom, že mu byl podnik znárodněn už roku 1945.

Odchod do Maroka

Roku 1946 odchází do Maroka, kde koncem třicátých let zřídil několik provozoven, a už tam zůstává. V Casablance začíná od píky. Půjčuje si peníze a opět rozjíždí to, co umí - podnikat v oděvním průmyslu. Brzy docílil šesti dalších poboček v ostatních marockých městech.

Bohužel však počátkem padesátých let těžce onemocněl a roku 1958 umřel. 

Nástupcem Nehera a Rolného se stal podnik s názvem OP Prostějov, který fungoval až do roku 2010.

KAM DÁL: Morové epidemie ve středověku: Lékaři s ptačím zobákem, hlídači nakažených domů i okrádání mrtvol


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru