Stalo se tak jen několik měsíců před koncem druhé světové války. Bomby spojeneckých letounů dopadly na okupovanou Prahu. Protektorát Čechy a Morava byl osvobozen od velkých bitev a zdlouhavého dobývání.
Praha nikdy nezažila to, co Varšava, Berlín či Stalingrad. Nacistický ostrůvek uprostřed Evropy si žil v relativním klidu a válku zažíval spíše ve formě represí, stanného práva a věčného stresu z nacistické moci. 14. února 1945 však Praha zažila bombardování, které už se díky bohu nikdy neopakovalo. Nebo ano?
Jeden ze tří
Americké bomby v Praze ten den nedopadly na zem poprvé ani naposledy. Již 15. listopadu se v roušce tajemství objevil bombardér nad holešovickou elektrárnou.
Není však vyloučené, že jeho cílem byl přilehlý most. Ten však nakonec zůstal nedotčen, ale dvě budovy ve zmiňované elektrárně a šestnáct obytných domů v okolí poškodilo dvanáct pum z letounu typu B-17. Toho dne v důsledku bombardování zahynuli čtyři lidé a osmdesát pět bylo zraněno.
Ten třetí se od ostatních dvou náletů lišil tím, že se jednalo o důsledně naplánovanou vojenskou akci, která měla za cíl zlikvidovat strategické průmyslové cíle na severovýchodním cípu Prahy. Konkrétně se jednalo o Libeň a Vysočany.
Provoz ČKD totiž jen v roce 1944 vyexpedoval 1 200 stíhačů Jagdpanzer 38 Hetzer, které na frontách fungovaly jako účinné zbraně. Společně s továrnami se také za cíl bombardování stala letiště Kbely, Letňany a Čakovice.
Žádný z těchto útoků však nesebral tolik nevinných životů jako ten na Popeleční středu 14. 2. 1945. Kromě jiného se také výrazně zapsal na podobě několika pražských čtvrtí a některé budovy definitivně srovnal se zemí.
Tragický omyl
Z Velké Británie toho rána vylétlo přes dva tisíce spojeneckých letounů, které však mířily na cíle v Německu. Konkrétně se jednalo o Wesel, Magdeburg, Saskou Kamenici a hlavně Drážďany. 62 letounů B-17 Flying Fortness se chybou v navigaci ocitlo nad Prahou.
Následně měly tragické události rychlý spád. První letecké pumy dopadly ve 12:25 hodin a ta poslední o devět minut později. Za tak krátkou dobu stihlo postupně na čtvrtě v Radlicích, Smíchově, Vršovicích, Nuslích, na Žižkově a hlavně na Novém Městě a na Vinohradech dopadnout něco přes 152 tun pum.
Letecký poplach zněl Prahou pozdě. Údajně začal nebezpečí hlásit ve chvíli, kdy dopadly první pumy v Radlicích, ale i tak se Pražané vinou dřívějších planých poplachů rozhodli v mnoha případech nebrát upozornění vážně.
Krvavá středa
Praha tak ten den zažila nebývalou tragédii, která stála život 701 německých a převážně českých obyvatel, zranění utpělo 1 184 lidí. Obrovské škody po devítiminutové smršti byly viditelné hlavně na Novém Městě, kde v prachu a plamenech skončil Emauzský klášter, silně poškozen byl i Faustův dům, ale kromě několika činžovních domů také Palackého most, budova ČVUT na Karlově náměstí a jezuitská kolej kostela sv. Ignáce.
Tvrdě byly zasažené činžovní domy hlavně na Vinohradech. Celkem zde padlo 21 domů, 41 bylo fatálně poškozeno a dalších 1 037 jen lehce. Mezi vinohradskými památkami, které navždy zmizely z Prahy, byla také tehdejší největší židovská synagoga.
Místo, kde byla v minulosti dcerou správce snoubenka Franze Kafky, začala po náletu hořet a německé úřady zakázaly budovu hasit a nechaly ji kompletně vyhořet. Věže, které ze synagogy zůstaly, byly strženy až v roce 1951.
Zbytečné ztráty
Přes všechny teorie a nacistickou propagandu se pravděpodobně opravdu jednalo o osudnou chybu. Letka byla totiž nucena změnit kurz po útoku nad pobřežím Holandska.
Další obtíž, která zásadně ovlivnila přítomnost letounů nad Prahou, bylo počasí. Mlha a zataženo v orientaci americkým navigátorům znepřijemnilo práci. Takové počasí je doprovodilo až do Prahy, která svým profilem tekoucí řky připomíná Drážďany.
Za tragický omyl se čtyři členové 398. bombardovací skupiny přišli v roce 2000 omluvit do Emauzského kláštera.
Zdroj: pametnaroda.cz, vhu.cz
KAM DÁL: Výměna špionů na mostě v Berlíně: Amerického pilota v USA vyšetřovali, proč se dobrovolně nezabil.
