Nejhorší mučící nástroje: Neskutečné, čeho byli lidé schopni

Tento článek rozhodně není pro slabé povahy. Lidská krutost někdy nezná meze. Dlouhá řada šílených mučících nástrojů o tom podává ten nejpřesnější důkaz. Je šokující, jak může být člověk kreativní, když jde o to působit bolest. Zde je jen několik příkladů nástrojů, které možná ani nechcete znát. 

10.05.2018 - 16:00  
Jedna z mučících metod minulosti bylo lámání na kole

V historii byly nejčastěji oběti mučeny z náboženských důvodů. Ten, kdo byl označen za kacíře, jen tak neunikl velké bolesti. Většinou nevinná oběť přiznala i to, co nikdy neudělala. Speciální kategorií v oboru mučení byla péče o vojáky protější strany. Velmi kruté zacházení bylo působeno jako odstrašující příklad těm, kteří je chtěli následovat. Minulost nabízí až neskutečně vynalézavé techniky, ale nutno podotknout, že současnost není zcela neposkvrněna ohledně mučení svých zajatců. 

Waterboarding je technika používaná k vynucení přiznání nebo informací. Používala se již během španělské inkvizice a bývalý viceprezident USA Dick Cheney ji nazval „přínosný zdroj informací“.

Německá židle

Mučící vynález německá židle je krutý hlavně z toho důvodu, že je dodnes údajně používán Asadovým režimem vůči svým odpůrcům. Jako většina nástrojů bolesti je i tento stvořen tak, aby byla bolest působena velmi pomalu. Princip spočívá v tom, že se oběť přiváže na stůl (někdy i židli) a ruce má natáhnuté nad hlavu. Prostřední část stolu se postupně pomalu zvedá a působí tak postupné prolamování páteře. Vzniká tak trvalé poškození nervů a páteře.

Bronzový býk

Už od dob antického Řecka byl bronzový býk noční můrou všech, kteří by do jeho útrob měli zavítat. Socha býka byla v životní velikosti z bronzového materiálu s malými dvířky pro budoucí oběť. Pod býkem se rozdělal oheň a člověk se uvnitř usmažil zaživa. Sofistikovaný systém byl doveden do brutální "dokonalosti" tím, že v tlamě sochy se nacházelo zařízení, které bolestivé naříkání měnilo v šílený zvuk býka. 

Papežská hruška

Další příklad lidské ohavnosti je vynález zvaný též jako Hruška muk. Předmět, který je velmi podobný sladkému ovoci, působí krutou a hořkou bolest. Otočné oko na užším konci předmětu otevírá tři části ostré jako žiletky, které se rozevírají jako květina. Ženám byla hruška vkládána do intimních míst, homosexuálům do konečníku a kacířům se otevírala v ústech. Předmět se postupně stal velmi oblíbeným sběratelským artiklem hlavně u šlechtických dvorů. 

Jedním z nejpoužívanějších způsobů mučení a vraždění bylo upálení. Zápach, oheň, nářek byla tvrdá zkouška ohněm. Věřilo se, že nevinné od bolesti Bůh ochrání. 

Nabodávání oběti na kůl

Ukrutné jenom si představit... Vlastní vahou se postupně nabodáváte na kůl skrz konečník. Někdy za studena a někdy byl nahříván žhavým uhlím. Ať už tak nebo onak, bolest je neskutečná. Tato technika byla velmi populární, protože oběť ztrácela minimum krve a pokud kůl neporanil životně důležité orgány, vydržela žít dlouho. Často se tak kůl využíval k dlouhému mučení, někdy až tři dny. Člověk následně řekne, cokoli si mučitel přeje.

Skřipec

Poslední nástroj, který budeme probírat, je pravděpodobně ten nejdrsnější. Primitivní princip této techniky spočívá v natahování oběti. Ta je tažena ze dvou stran až k prasknutí. Pokud byl člověk na skřipci natahován velmi poctivě, mohl být natažen až o 30-50 cm. Celý proces bolestivě odnášelo celé tělo. Následky a obrovskou bolest si oběť pamatuje i dlouho po mučení.