/KOMENTÁŘ/ Díky vystupování v pozici signatáře Anticharty mohl Karel Gott i nadále sbírat ceny, vystupovat. Byl miláčkem nejen publika, ale i státních pohlavárů.
Karel a Karel
Když pak režim padl a mnozí z antichartistů se ubrali (leckdy jim nic jiného nezbylo, nebyl o ně nadále zájem) do ústraní, na Karla Gotta se opět usmálo štěstí. Spolu s Karlem Krylem, režimem stíhaným zpěvákem a básníkem, zazpíval Gott hymnu před zaplněným Václavským náměstím. Vystoupení dvou kultovních zpěváků, představitelů opačných názorových pólů, údajně přihlíželo až dvě stě tisíc lidí.
Proslýchá se, že Kryl vystoupení s Gottem později hořce litoval. Šlo však především o gesto, jež bylo iniciováno budoucím prezidentem Václavem Havlem. Tím, že s Krylem vystoupil právě Gott, chtěl dát Havel najevo, že nové pořádky nebudou těm starým v ničem podobné. Nebudeme se mstít, vše je odpuštěno. Gott dostal příležitost, jak se ladně zbavit tíže starých postojů a stát se symbolem nové doby. A tuto příležitost využil s grácií sobě vlastní.
Od té doby se českým kulturním prostorem pohybuje jako takový muž bez minulosti. Nebo lépe řečeno muž, jenž sice minulost má, ale byť velmi pokřivenou, dokázal ji ze sebe setřást. Ačkoliv všichni vědí, co bylo, popularita Karla Gotta je neochvějná. Zpěvák sbírá Zlaté slavíky a vystupuje stejně jako v době, kdy svým hlasem odsuzoval takové persony, jakými byli třeba Václav Havel nebo Marta Kubišová.
Být morální
Samozřejmě si lze jen stěží představit, jakému tlaku byl Karel Gott v době, kdy vystupoval coby jeden z nejviditelnějších představitelů Anticharty, vystaven. Odsuzovat jej za to, že bezpáteřností vykoupil možnost být i nadále jedním z prominentů kulturního prostoru, by bylo z pozice dneška poměrně malicherné. Fakt, že se Gottovy politické postoje (jakkoli mu mohly být vnucené) nepodepsaly na jeho popularitě, svědčí o tom, že význam jeho kariéry je v širším vnímání vzdálen veškeré moralitě.
Jméno Karla Gotta však mělo být spojeno s českou literární tradicí, jež je ze své podstaty z velké části založena právě na reflexi soudobé situace, jež v mnoha případech vede k jakémusi morálnímu apelu (vzpomeňme Únavu materiálu Marka Šindelky, jednu z nejdiskutovanějších českých knih posledních let). Česká republika bude v roce 2019 v centru pozornosti významného Lipského knižního veletrhu. Této pro českou literaturu významné scéně má předcházet takzvaný Rok české kultury. V rámci Roku české kultury se jednalo o tom, že v Lipské opeře vystoupí právě Karel Gott. Byť se koncert nakonec ani uskutečnit neměl, Asociace spisovatelů zveřejnila otevřený dopis, v němž žádala, aby se koncert Karla Gotta neuskutečnil. V dopise mimo jiné stojí, že se podepsaní spisovatelé vymezují "vůči této ukázkové absenci postojovosti".
Otevřený dopis nakonec víc než cokoliv jiného rozvířil zlou krev. A to i v rámci samotné Asociace. Důležité však je, že se ukázalo, že ani umělci, jehož dílo stojí "mimo dobro a zlo", nejsou všichni ochotni odpustit pokřivenou osobní historii.
