Sto let Československa, nejvýznamnější jubileum, na které se připravovaly jak instituce, tak jednotlivci, jsme oslavili zevrubně. Nemusíme vyjmenovávat všechny události, bude stačit, zaměříme-li se jen a pouze na knihy, které se o sto let Československa a o jeho přední protagonisty nějakým způsobem otřely či se na ně rovnou zaměřily. Několik publikací se pokouší pojmout sto let republiky komplexně, máme však i takové, jejichž cílem je přiblížit velmi úzce vymezený prostor – třeba veřejné svátky, na něž se zaměřili autoři v knize Sláva republice!
Mezi dozajista pozoruhodné počiny se dále řadí hned několik publikací o T. G. Masarykovi. Ten se dočkal jak komiksového zpracování svého života, tak toho konzervativnějšího – monografii o prvním prezidentovi publikoval v nakladatelství Paseka na Velký knižní čtvrtek Pavel Kosatík.
Pavel Kosatík je podepsán ještě pod jednou knihou úzce spojenou se jménem T. G. Masaryka. Hovory s TGM vyšly v nakladatelství Universum a dnes již takřka kanonické dílo Karla Čapka je v něm podáno ve formě filmového scénáře. Ten napsal Pavel Kosatík pro režiséra Jakuba Červenku, jenž se s tímto poměrně nefilmovým textem vypořádal ve snímku Hovory s TGM velmi zručně. V roli T. G. Masaryka se objevil Martin Huba, spisovatele a novináře Karla Čapka ztvárnil Jan Budař.
První republika v nedohlednu, ale...
O pár let později než Jakub Červenka se podíval režisér Ján Sebechlebský, jehož Balada o pilotovi byla včera uvedena na prvním programu České televize. Snímek vychází z knihy sedmaosmdesátiletého spisovatele Jiřího Stránského, jehož diváci České televize dobře znají třeba díky seriálu Zdivočelá země. Útlá novela Balada o pilotovi vyšla v roce 2013 a Jiří Stránský v ní vylíčil příběh pilota Emila Malíka, jenž za druhé války bojoval v Británii. V roce 1946 zemřel za nevyjasněných okolností.
Muž, jehož služeb využíval jak Winston Churchill, tak prezident Edvard Beneš, se mohl stát široce oslavovaným hrdinou, kdyby se nestal trnem v oku komunistickým pohlavárům.
Není tajemstvím, že pro Jiřího Stránského je tento příběh osobní záležitostí. Postava Emila Malíka je vystavěna na osudech spisovatelova tchána Karla Balíka. Toho ve filmové adaptaci knižní předlohy ztvárnil David Švehlík. Jeho manželku Karlu pak zahrála Lucie Žáčková, jejíž výkon by bylo možné označit za zlatý hřeb celého snímku. Nicméně ani v jiných ohledech Balada o pilotovi neztrácela. Vysokou laťku, kterou nastavila Marie Terezie či první řada První republiky, sice film nezdolal, ale určitě se řadí mezi to lepší, na co jsme se na televizních obrazovkách (či dokonce v sálech kin) mohli v poslední době podívat.
Dobrý průměr? Spíš ne
Balada o pilotovi vyváženě kombinuje rozměr politických machinací s milostným příběhem. Nedá se říct, že by toho občas nebylo trochu nadmíru, na druhou stranu je záhodno připustit, že podobné snímky by měly takříkajíc mířit na více cílů. A to Balada o pilotovi včera večer určitě naplnila.
Jak bylo naznačeno výše, na úroveň historicky ukotvených děl, která svým divákům předkládá v posledních letech Česká televize, si dozajista nelze stěžovat. A Balada o pilotovi rozhodně nebyla výjimkou. Osobní příběh se dočkal poctivého zpracování, které má ambice vypovídat nejen o době, v níž se odehrává.
