Smrt hlavní hvězdy a postavy beze jmen: Jak vznikala Nemocnice na kraji města

V televizi lze po čase zhlédnout jeden z nejslavnějších českých seriálů, Nemocnici na kraji města z roku 1977. Kolem podobně kultovních záležitostí krouží vždy nepřeberné množství historek a mýtů. Dnes jsme pro vás vybrali ty nejznámější.

19.04.2019 - 15:00   |  
Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (5)

Není mnoho seriálů, které by se těšily takové pozornosti po tak dlouhou dobu. Ačkoliv si se slovem seriál spojí většina diváků na začátku letošního roku Most!, případně právě uvedenou Hru o trůny, ani jednomu z těchto titulů se zatím nepodařilo to co Nemocnici na kraji města. Vytvořit takové dílo, které odolá zubu času a bude aktuální i po více než čtyřiceti letech, to je snem každého umělce. Ačkoliv v současnosti se mnoho děl, které by takové ambice měly, neprodukuje.

Od Bakalářů k Flaubertovi

Je to pochopitelné vzhledem k tomu, v jakém množství se na nás seriály valí. To Nemocnice na kraji města byla v roce 1977 teprve dvacátým čtvrtým seriálem, který v Československé televizi vznikl. Zároveň to byl devátý seriál, na kterém se podílel dnes již legendární scenárista Jaroslav Dietl. Ten stačil ještě před Nemocnicí na kraji města pracovat třeba na neméně nezapomenutelných Bakalářích či na titulu Byli jednou dva písaři, který vznikl na námět románu Gustava Flauberta Bouvard a Pécuchet. Poté se Jaroslav Dietl podílel třeba na Malém pitavalu z velkého města či na Synech a dcerách Jakuba skláře.

S obrovskou nepříjemností se tvůrci Nemocnice na kraji města museli popasovat půl roku po začátku natáčení. To totiž tragicky zahynul Karel Höger na infarkt a do role doktora Sovy se musel narychlo obsadit slovenský herec Ladislav Chudík. Vedle kvapného shánění nového představitele ústřední role měli režisér Jaroslav Dudek a jeho tým práci ještě s tím, že museli znovu natočit všechny scény, v nichž Karel Höger účinkoval. Tedy kromě jedné – když v epizodě Setkání odjíždí Sova zpátky do Týniště, v autě sedí právě Höger. Podobně jako Karel Höger dopadl o několik let později i scenárista Nemocnice na kraji města. Jaroslav Dietl zemřel na infarkt během hraní tenisu.

A jak se vůbec jmenuješ?

Přestože se mělo původně natáčet v autentickém prostředí nemocnic, z plánu nakonec sešlo a záběry z operačních sálů a podobné se natáčely v ateliérech. Po pár dnech natáčení se totiž ukázalo, že Mostecká nemocnice, kam se štáb původně nastěhoval, je seriálem příliš zatěžována a ohrožuje to její bezproblémový chod. Přesto se herci dostávali do kontaktů s doktory – snad aby byli co možná nejpřesvědčivější. A z těchto kontaktů vzniklo i jedno doživotní přátelství. Herečka Jana Štěpánková se ještě dlouhá léta po natáčení vídala s anestezioložkou, která posloužila jako předloha pro její postavu.

Dodnes se také traduje informace, že zatímco mnohé země světa Nemocnici na kraji města vysílaly, Sovětský svaz nikoliv. Seriál byl odmítnut údajně proto, že by nikdo z diváků v Sovětském svazu neuvěřil, že taková nemocnice skutečně existuje.

Je rovněž zajímavé, jak tvůrci seriálu pracovali s křestními jmény postav. Některé z nich totiž křestní jméno vůbec neměly, případně zaznělo pouze v ojedinělých případech, často navíc po odvysílání několika dílů, během nichž už měli diváci postavy spojené s jejich příjmeními.

Seriálů z nemocničního prostředí nevzniká v současnosti zrovna málo. Zdaleka ne všechny však stojí za to. Týká se to bohužel i Nemocnice na kraji města po dvaceti letech. Titul režiséra Hynka Bočana má třináct epizod a dalších třináct přišlo po pěti letech. Nemocnici na kraji města – nové osudy režíroval tentokrát Viktor Polesný. Věhlas původního seriálu je však stále nedostižný.