Drobná blondýnka, která je vystudovaná inženýrka ekonomie a pracuje osm a půl hodiny denně jako finanční specialistka, je na vrcholu své sportovní kariéry. Přesto neváhá obětovat svůj čas a své zkušenosti předává dětem.
Jitka přijala pozvání od vedoucího oddílu triatlonu v Senohrabech, kde se ve sportovním areálu hotelu Sen věnuje plavání, kolu a běhu kolem třiceti dětí ve věku od čtyř do šestnácti let. Když mezi mladé sportovce dorazila, byla překvapena jejich upřímným zájmem. Všichni na ni hleděli jako na královnu, a i když jim dovolila, aby jí tykaly a skočila s nimi do bazénu, nespustili z ní oči. Není divu, vždyť skoro dva kilometry uplave, čtyřicet ujede na kole a deset uběhne v rychlém sledu za sebou za dvě hodiny a jedenáct minut. S tímto časem obhájila na začátku září v Brně první pozici našeho ženského triatlonového žebříčku. Na kontě má další úspěchy nejen ze závodů v Čechách, ale po celé Evropě.
Na kraji bazénu se rozcvičuje a povídá dětem o tom, jak je důležitá technika jednotlivých plaveckých stylů. Přidá to vteřiny a je dobré ji trénovat už v nízkém věku, kdy se snáze takzvaně zažije. Vysvětluje plaveckou abecedu, ukazuje různé druhy pohybů, které ovlivňují pohyb těla ve vodě. Děti to nadšeně zkoušejí.
Sport Jitku baví od mala, od třinácti závodně plavala a před dvanácti lety vyzkoušela triatlon. Bavilo ji, že se sportuje hlavně venku a kolem sportování vždy potkávala prima lidi. Trochu ji mrzí, že se dnes očekává hlavně výkon, a to už od dětí a v různých sportovních odvětvích. Podle ní je přitom důležité hlavně to, že si děti zvykají se hýbat na čerstvém vzduchu, mají zážitky s kamarády a užívají si pohyb, který je baví. Pokud jen dřete, a to už od sedmi osmi let, zažíváte nepřiměřeně zveličované neúspěchy, zmizí radost a tolik potřebná motivace, a to je škoda. Jitka si pochvaluje atmosféru v senohrabském oddíle, který může díky vstřícnosti majitele hotelu Sen využívat perfektně vybavené zázemí uprostřed nádherné přírody. .
Trénink pod vedením ženské triatlonové hvězdy se po téměř hodině chýlí ke konci. Svěřenci trenéra Tomáše Lukeše, který se sám léta triatlonu věnuje, už také končí. Před plaváním totiž děti absolvovali jako vždy ještě běžeckou průpravu venku.
Šampionka ještě venku ukazuje své závodní kolo, na kterém je ještě startovní číslo z nedělního závodu v Doksech. Specialistka na olympijský druh triatlonu si tam vyzkoušela takzvaný dlouhý závod, kterému se říká poloviční Ironman. Právě na kole tam musela ujet devadesát kilometrů. Na tak časově náročné trasy není zvyklá, hlavně na systém doplňování energie a možná i proto měla při závodě střevní potíže. Přesto je překonala a stanula na bronzovém stupínku vítězů.
Děti si kolo zkoušejí a okukují ještě neodlepené potravinové gely a solné kapsle, zmíněnou energetickou zásobu na dlouhé tratě. Je zavalena otázkami na vhodnou stravu při sportování. Možná i díky vzpomínce na nedělní křeče dětem doporučuje jíst a pít hlavně čerstvé a přírodní věci. Ještě se s českou šampionkou vyfotit a rychle domů. Jitka také sedá do auta a vyráží směrem na Říčany. Jako každý den musí být s manželem už v šest ráno v bazénu. Pak honem do práce a večer ji čeká její obvyklý individuální běžecký trénink. Víkendy tráví se svým mužem, který ji podporuje a trochu i koučuje, jak sám nesměle přiznává. Tito dva jednoduše sportem žijí.
Ještě si voláme a tak se dozvídám, že měli oba z účasti na senohrabském tréninku moc dobrý pocit. Možná je to cesta, kterou se manželé Rudolfovi v budoucnu vydají. Děti zatím nemají, ale údajně se přírůstku nebrání. Každopádně jednou by rádi pomáhali vést děti ke sportu, ať už to bude v Senohrabech, Říčanech nebo jinde.
Na dotaz, co bude s Jitčinou kariérou dál, když už dosáhla na ty nejvyšší mety, se mi dostává nesmělé odpovědi. Bude zkoušet delší typy závodů a uvidí se. Hlavní je mít z toho radost, žít přítomností a nechat se překvapit, co život přinese.
