Jedna jízdenka funguje. Na trati z Mělníka do Prahy přibylo cestujích

Martin Kupka, starosta obce Líbeznice
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Jeden z největších problémů Středočeského kraje je bezesporu integrovaná doprava, ať už se jedná o meziměstskou autobusovou, vlakovou či individuální automobilovou. Není divu, že si ji teď politické strany přihřívají jako předvolební polívčičku. Situace je však v mnoha městech neúnosná už několik let a je otázkou, zda se něco po volbách vůbec změní.   

Středočeští zastupitelé mají v pondělí projednávat nový plán integrace veřejné dopravy. Očekává se, že půjde konečně o systematické návrhy, jak zajistit lidem rychlou a ekonomicky únosnou cestu do práce. Vždyť právě náš kraj má ze všech regionů České republiky nejvyšší počet lidí, kteří dojíždějí za prací, a to většinou do hlavního města.

„Příprava další integrace veřejné dopravy v Praze a ve Středočeském kraji pokračuje podle schváleného harmonogramu. Od nového roku by se měla rozjet integrovaná doprava v regionech Nymbursko II, Mělnicko III a Sedlčansko I, od poloviny roku 2017 by mělo následovat i Kladensko,“ uvedl minulý měsíc hejtman Středočeského kraje Miloš Petera,  který má v Radě Středočeského kraje oblast dopravy na starosti

Podle Regionální organizace PID (Pražské integrované dopravy) počet cestujících na trase autobusové linky Praha, Mělník, Neratovice od roku 2015 stoupá. V květnu loňského roku cestovalo hromadnou dopravou bezmála čtyři tisíce čtyři sta lidí. Letos v dubnu už jich bylo o devět set více. Nárůst může svědčit o tom, že je opravdu možné motivovat veřejnost k cestování za prací jinak než autem. Řešením může být i vznik konkurenční vlakové dopravy. Například mezi Benešovem a Prahou funguje soukromě provozovaný spoj, který jezdí v pracovní dny každé dvě hodiny a dopraví cestující do Hostivaře za třicet šest a na hlavní nádraží za padesát dva minut. Zda se podobný trend ujme i jinde, záleží mimo jiné na tom, zda současné vedení Krajského úřadu potvrdí správu nad regionálními tratěmi výhradně jen Českým drahám.  

„Nejedná se jen o zaměstnance firem, do metropole míří denně i žáci základních škol, studenti, lidé cestují do různých úřadů a za zdravotnickou péčí, o to smutnější je fakt, že vedení našeho Krajského úřadu teprve teď hledá koncepční a ucelené řešení,“ dodává krajský zastupitel Jan Skopeček.         
 

Jedna jízdenka až do Prahy, dostatek spojů a odstavných parkovišť blízko metropole či u nádraží, to je zatím pro mnoho Středočechů jen vysněné přání. Hojně se jezdí auty, svědčí o tom ranní a odpolední kolony na pražských příjezdech. S přívalem takzvaných modrých zón se dostávají přespolní, kteří v Praze pracují, do slepé uličky. Další rezidenční stání už se nyní plánují i na Praze 8.

„Kladu si otázku, co dělal náš hejtman, když se o tzv. modrých zónách jednalo? Ohradil se proti nim, když už s tím nešlo nic dělat, a nyní k Praze 8 zase mlčí,“ konstatuje současný starosta středočeské obce Líbeznice Martin Kupka.

Středočeši mířící do Prahy se denně potýkají s nedostatkem parkovacích míst v centru, malým počtem záchytných parkovišť, komplikovanými a předraženými spoji veřejné dopravy. Tíha řešení tak padá na samotné obce, které mají jinou vyjednávací pozici a finanční prostředky než Krajský úřad. Středočeský kraj a Praha jsou přitom spojené nádoby. Lidé žijící za Prahou městu svou prací něco přinášejí a ono jim oplácí například výstavbou rezidenčních parkovacích míst. Kdo nebo co živí rivalitu mezi Pražany a Středočechy? Geograficky tvoří Středočeský kraj kolem hlavního města široký prstenec, už jen z toho vyplývá, že je nutné, aby Praha a Středočeský kraj řešily zvláště logistickou problematiku společně.