Smutný osud Jana Kašpara: První český letec spáchal v chudobě sebevraždu

Úplné počátky letectví se v naší zemi nemohou spojovat s nikým jiným. Dodnes po právu pokládán za průkopníka české aviatiky. Přesně dne 13. května 1911 vystoupal s jednoplošníkem Blériot do nebe, aby překonal 120kilometrovou vzdálenost z Pardubic do Velké Chuchle. Sláva polní tráva, chtělo by se říct…

13.05.2019 - 15:00  
Jan Kašpar je dodnes nejslavnějším českým pilotem
Zobrazit fotogalerii (4)

15 tisíc platících diváků nadšeně vítá Jana Kašpara na letišti v Kroměříži. Jeho slavný přílet je dodnes zvěčněn pamětní deskou. Ten nejslavnější let, který je nadobro zapsán do našich dějin, se odehrál o něco dříve. První dálkový let provedl 13. května 1911 a překonal neuvěřitelných 121 kilometrů.

Jak už to někdy bývá, tak nejslavnější pilot, který kdy na našem území žil, dopadl velmi tragicky. Nikoli však pádem z nebe během posouvání hranic lidských schopností. Naopak jako duševně nemocný velmi tvrdě usazen na zemi.

Pohled z výšky

Údajně naplno propadl svému snu býti letcem, když během letu balónem viděl svět z výšky. Jan Kašpar pocházel z bohaté pardubické rodiny a výběr studijního oboru měl zcela jasné cíle.

Nejprve vystudoval strojní inženýrství na ČVUT v Praze a následně se vydal za prací do německého Vestfálska. Zde definitivně zatlouklo srdce láskou k letectví a vrátil se do Čech s tím, že zkonstruuje vlastní letoun.

Jen několik měsíců pracoval v automobilce Laurin & Klement, kde se také údajně hodlal přimluvit za to, aby se pustili do konstrukce letounů. S díky byl odmítnut, a tak se rozhodl splnit si svůj sen na vlastní pěst.

Usadil se doma v Pardubicích, kde se s bratrancem Ing. Evženem Čihákem pustili do práce. Konstrukci letadel však velmi brzy každý dělal na vlastní pěst. Janu Kašparovi to nečinilo žádný závažný problém.

Lamanšský průliv

Původně se Kašpar pustil do konstrukce jednoplošníku, kterým se inspiroval od francouzského konstruktéra Lathama. Letadlo Antoinetta mu bylo vzorem, podle kterého také svůj první stroj dokončil.

Problém však nastal v nepatrném detailu. Nešlo s ním vzlétnout. Málo zkušeností a větší množství konstrukčních chyb byly problém, ale hlavní důvody nezdaru spočívaly ve velké hmotnosti letadla a malého výkonu motoru.

Když se ke Kašparovi dostala zpráva o přeletu Louise Blériota přes Lamanšský průliv, pracoval stále na svém prvním neúspěšném jednoplošníku. Nakonec se však rozhodl pro cestu do Paříže, kde si v Blériotově továrně koupil letadlo typu Blériot XI údajně za 18 tisíc franků. Stroj vybavil vlastním motorem a později motorem Anzani. Cesta z povrchu zemského tak byla už jen otázkou času.

První dálkový let

Ten úplně první úspěšný let provedl 16. dubna 1910, kdy proletěl dráhu 2 km ve výši 20-25 metrů. Postupně tak získával první pilotní zkušenosti, které mu umožnily splnit oficiální zkoušky. V roce 1911 už do nebe vzlétl se zcela novým letounem své vlastní konstrukce s motorem Daimler o výkonu 70 koňských sil.

S tímto strojem se také chystal na svůj první dálkový let. Těžkou zkouškou si prošel 30. dubna, kdy vyzkoušel orientaci na trase Pardubice-Chrudim a zpět. Let trval 24 minut a 23 sekund a letadlo se pohybovalo ve výšce 400 metrů. Ve stejném dni Kašpar uskutečnil další méně známé prvenství, kdy vzletěl s prvním cestujícím. Byl jím bratranec Evžen Čihák.

Nejvýznamnější den v jeho kariéře však nastal 13. května. Let z Pardubic do Velké Chuchle trval 92 minut a vzdálenost 121 kilometrů překonal ve výšce 800 metrů. Jednalo se tak o první dálkový let na našem území a Janu Kašparovi získal obrovskou slávu a popularitu.

O dva roky později svůj letoun daroval Technickému muzeu Království českého (dnešní Národní technické muzeum v Praze), kde ho mohou lidé obdivovat dodnes.

Smutný konec

Smrt otce, který byl majitelem slavné pardubické Veselky, byla tvrdou ránou do rozpočtu. Kašpar se snažil spravovat rodinný majetek, ale neúspěšně. Ve dvacátých letech se také začal věnovat obchodu se dřevem. Více než peníze však získával dluhy.

Postupně se díky nepříznivé životní situaci projevovaly i duševní jizvy. Jeho psychický stav ho dovedl až ke krajnímu řešení všech problémů. Ve své kanceláři na pile rozlil benzín po podlaze a neopomněl ani křeslo a šátek kolem krku.

Jan Kašpar tak spáchal sebevraždu, kdy se otrávil benzínovými výpary, ke které se připojil i zápal plic. Tato nemoc také stojí v úmrtním listu. Pravda je však taková, že nejslavnější český pilot zemřel zlomen a v dluzích z vlastní vůle.

Klíčová slova: