Týraná spisovatelka Simona Monyová se neměla znovu vdávat. Mohla ještě dlouho psát

Říkalo se jí „Wiewegh v sukních". Psala úspěšné romány pro ženy, jejichž počet mohl dosáhnout třicítky, kdyby nedošlo k tragédii
Foto: Wikimedia commons, Michal Klajban, CC-BY-SA-3.0
Zobrazit fotogalerii (3)
Říkalo se jí „Wiewegh v sukních". Psala úspěšné romány pro ženy, jejichž počet mohl dosáhnout třicítky, kdyby nedošlo k tragédii
zajímavost

Simona Monyová žila dvojí život. Ve svých románech líčila dramatické osudy žen, zatímco ve vlastním životě se potýkala s násilím a zklamáním. „Bude to znít paradoxně, ale myslím, že skutečnou svobodu člověku může poskytnout jedině smrt,“ svěřuje se spisovatelka, jako by se již připravovala na smrt.

reklama

Mrtvolu našli schoulenou na pravém boku u sedačky obličejem k zemi. Hluboké bodné rány způsobily vykrvácení během velmi krátké doby. Stala se obětí tyranie životního partnera, který ji brutálním způsobem zabil. Bylo jí pouhých čtyřicet čtyři let.

Konec spisovatelky zalitý krví

„Komu bych s chutí jednu flákla? Každému, kdo si svoje nedostatečné sebevědomí hojí na slabších.“ (Monyová)

Dne 3. srpna 2011 ubodal úspěšnou brněnskou spisovatelku Simonu Monyovou její manžel Boris Ingr. Jejich manželství již delší dobu spělo k nevyhnutelnému rozvodu. Málokdo však věděl, že Simonu její muž dlouhodobě psychicky a fyzicky týral. 

Toho osudného dne „byla veselá, těšila se, že si užije večer, protože byla pozvaná k sousedům na grilování“, vypráví Jiřina Veselá v knize o Monyové. Manželé již tehdy žili odděleně a jejich komunikace se omezovala jen na to nejnutnější. V den vraždy dorazil Boris Ingr do obřanské vilky, kde spisovatelka bydlela. Začali se hádat a jejich spor vyústil v tragédii. Nikdo dodnes neví, co se doopravdy odehrálo. Najednou se objevili policisté a začali páskovat dům a jeho okolí. Monyová ležela v tratolišti krve a nebylo jí pomoci. Zemřela.

Proti rozsudku se vrah odvolal

„Někdy si říkám, že jsem od života dostala hodně dobrého, a tak mám strach, odkud ten facan přijde. Někdy mě lehce mrazí.“ (Monyová)

Rozsudek soudu, který vyměřil Borisi Ingrovi patnáct let nepodmíněně, padl koncem února roku 2012. Proti rozsudku se odvolal. „Při verdiktu nedal najevo žádné emoce. (…) Při procesu svoji obhajobu měnil a nabízel různé verze. Zpočátku tvrdil, že si vůbec nepamatuje, že vraždil,“ vysvětluje Veselá. 

Přes polehčující okolnosti musel zaplatit odškodné Simoniným dětem, rodičům a bratrovi. Zároveň musel souhlasit s protialkoholní léčbou a psychoterapií. 

Svědectví o jejich manželství

„Má mě rád pod kontrolou, a tak mu musím na konci týdne posílat e-mailem týdenní výkaz.“ (Monyová)

Boris Ingr se Simonou Monyovou se poznali již jako teenageři na jednom brněnském kluzišti. K osudové jiskře došlo až po letech, kdy se znovu pracovně potkali v televizi. Začali se scházet jako milenci a v roce 2003 se vzali. Bohužel nešlo o šťastné manželství, i když „navenek se zdálo být druhé manželství Simony Monyové velmi harmonické a bez poskvrny“, jak tvrdí Richard Sacher v knize Simona Monyová.

Málokdo to tenkrát věděl, ale úspěšná spisovatelka byla bita. Za slupkou harmonického manželství se skrývala manželova tyranie, vydírání a naschvály. Schylovalo se k rozchodu. „Proč ale Monyová zemřela ve chvíli, kdy už se dvojice konečně rozcházela? Podle expertů se jedná o typický příběh – k tragédiím dochází nejčastěji právě ve fázi rozcházení,“ vysvětluje Sacher.

Po smrti Simony trpěly především její děti. Nejhůř to odnesl nejmladší syn Šimon, kterého si jeho strýc osvojil do pěstounské péče. „Po poradě s kriminalisty se dospělí dohodli, že Šimůnkovi zprávu o smrti matky sdělí policejní psycholožka,“ píše Veselá. Stejně tak Dominika přijal strýc za svého. Třetí, dospělý syn Michal sice nesl ztrátu velmi těžko, ale byl ve věku, kdy se o sebe dokázal postarat. 

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Nevěříte, že Brno opravdu existuje? Světélkující kasematy vás přesvědčí.

reklama
#spisovatelka #brutální vražda #exmanžel #příběh

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.