Obyvatelé Slaného jsou zvyklí na pravidelná setkání se starostou, ale participativní rozpočet je pro ně novinkou. Letos to starosta Martin Hrabánek zkouší poprvé. Město takto rozdělí celkem milion korun. Maximálně přitom může "vítězný" projekt stát půl milionu a minimálně 50 tisíc korun. Levnější věci jsou financovány z jiných zdrojů, stejně tak všechny "měkké" projekty, jako jsou kulturní či sportovní akce.

Bude slanská voda levnější? Zatím je to ve hvězdách

"Před pár dny se uskutečnila v Městském centru Grand informativní schůzka pro zájemce. Přišlo jen pět lidí, ale stejně to bylo zajímavé. Nejspíše jsme nezvolili datum šťastně, protože venku bylo krásně a také se hrál hokej," vysvětluje mluvčí Slaného Lucie Krčková. Lidé mají čas až do 6. června na to, aby předložili své návrhy. "Počítáme s tím, že jich ještě spousta dorazí těsně před deadlinem."

Pak budou nápady konzultovány s vedoucími odborů. Do procesu, který předchází realizaci projektů, však budou zapojeni i lidé či spolky, které je navrhly. "Chceme je zapojit do všeho, aby věděli, jak to probíhá a co všechno se musí zařídit," vysvětluje záměr vtažení obyvatel do "děje" Lucie Krčková.

Když nejde člověk na úřad, přijde starosta za ním. Ve Slaném to funguje skvěle

Průhledný postup Aby bylo jasné, že se neděje nic nekalého, může veřejnost kontrolovat průběh podávání projektů. Do 6. června se vyberou nápady. V červnu se budou kontrolovat a upravovat. 27. 6. se v Grandu odprezentují a 3. července proběhne hlasování. Od 4. srpna až do prosince se budou zvolené projekty realizovat.

Jaké jsou zatím návrhy?

Úprava sídliště
Vybudování grilovacího místa
Doplnění herních prvků na sídlišti

Rozšíření nápadu

Princip participativního rozpočtu se snaží starosta ve Slaném zavést i na školy. Tuto akci pojmenovali "20 tisíc pro žáky základky". Děti si samy vymyslely projekty, které by pomohly zlepšit jejich okolí. "Myslíme si, že je dobré učit žáky, jak funguje občanská společnost a že se veřejného života mohou účastnit a spolurozhodovat," dodává Lucie Krčková.

Někoho může napadnout, že o věcech, jako kam půjdou peníze z rozpočtu by měli rozhodovat především naši volení zástupci. Proč je tedy nenechat dělat jejich práci, pro kterou jsme je zvolili a za kterou jsou placeni? Samozřejmě také z našich peněz. Případně, proč tedy nerozhodovat o celém rozpočtu, když už to jsou všechno "naše" finanční zdroje.

Platíme je, proč máme rozhodovat my?

Je to trošku složitější pohled. Ano, zástupce si volíme proto, aby bylo vůbec možné dojít ke společné shodě na tom, co je potřeba z hlediska aktuálních zákonů, dotací a plánů. Některá velká řešení se totiž nemusí líbit všem, ale přesto jsou ve veřejnému zájmu. "Nápady a plány úředníků o tom, co je ve veřejném zájmu, se často nesetkávají s tím, co lidé opravdu chtějí. Proto se pan starosta snaží otevírat úřad občanům a ptát se jich na jejich potřeby," vysvětluje tisková mluvčí.

Participativní rozpočet je tak možná ideální cestou, jak lidi naučit vnímat veřejný prostor jako něco, co je jejich a o čem mají spolurozhodovat. Nakonec, kdo má nejlépe vědět, zda chce v parku raději strom nebo lavičku? K takovéto občanské společnosti pak patří i fungující zájmové spolky, sledování komunální i národní politiky a vysoká angažovanost.

Habánek

Ve Slaném lidé rozhodují o svých penězích. Nemají to ale dělat zvolení zastupitelé?

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu