Před 30 000 lety, když Evropa procházela extrémně chladným obdobím, hledali neandertálci teplejší místa, která by jim skýtala větší šance k přežití. Uchylovali se proto na jih Iberijského poloostrova, o čemž mimo jiné svědčí čerstvý nález stopy v lomu v britském Gibraltaru.
Vědci na základě jejího tvaru zjistili, že patří 1,3 metrů vysokému jedinci, který ji zanechal v písku před 28 300 lety. Obecně přijímaná teorie je přitom taková, že neandertálci vymřeli už před 40 000 lety.
Pronásledovali sem kořist
"Není pochyb o tom, že je od hominida. Porovnání s dalšími chodily ukazuje, že patří neandertálci," řekl Joaquín Rodríguez Vidal, profesor na univerzitě v Huelvě a vedoucí týmu, který mapuje stopy po neandertálcích v jižním Španělsku a Portugalsku.
"Přicházeli na jižní pobřeží poloostrova stejně jako to dělají (lidé) dnes," vysvětlil Vidal. "V Gibraltaru musela být malá skupina, která dorazila do oblasti při pronásledování kořisti. Usazovali se tu pouze na část roku. Nacházeli tu různorodou potravu a klima, které podle analýzy pylu dávalo větší šance na přežití," dodal.
Jak to tedy bylo?
V té době byl v Evropě už rozšířený homo sapiens, byť v oblasti Gibraltaru je jeho existence doložitelná až o 5 000 let později. Podle Vidala proto nález vrhá stín pochybnosti na teorii, že neandertálci vymřeli v důsledku střetu s předchůdci dnešních lidí.
Tyto závěry podporuje i výzkum nizozemských expertů publikovaný loni v časopise PLoS One, podle nějž vymizení neandertálců mohlo spočívat v pouze nedostatečné velikosti jejich populace.
