Starověká neprůstřelná vesta vojáka chránila 11 hodin. Simulace ukázala důvody

Málokdo věřil, že zbroj objevená na nalezišti Dendra bude tolik odolná
Foto: Profimedia
Zobrazit fotogalerii (2)
Málokdo věřil, že zbroj objevená na nalezišti Dendra bude tolik odolná
zajímavost

Tisíce let stará „neprůstřelná vesta“ nedala archeologům dlouho spát. Opravdu mohla ochránit mykénského vojáka v reálné bitvě? Vědci udělali pokus s řeckými mariňáky, kteří do sebe hodiny bušili hlava nehlava v replikách zbroje, která byla v roce 1960 objevena ve východní části poloostrova Peloponés poblíž někdejšího města Mykény. A výsledky byly fascinující.

reklama

Zbroj z doby bronzové byla dostatečně pevná, aby ochránila mykénského vojáka v bitvě před 3 500 lety po dobu jedenácti hodin! Tvrdí to nová studie publikovaná v časopise PLOS One. „Něco takového nikdo nečekal. Když jsem se o tomto pokusu dozvěděl, říkal jsem si, že je to hodně nadnesené. Ale nebylo! Výsledky byly reálné, všechna měření byla jasně zdokumentována. Byl jsem z toho v šoku,“ přiznal pro Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec.

Desítky let se přitom archeologové potýkali s tím, zda je brnění, které zahrnuje helmu z kančího klu a oblek složený z bronzových plátů, dostatečně odolné pro boj. Nikdy nebyl nalezen žádný dokument, který by osvětlil, jak si zbroj v boji vedla. „Objevily se i hlasy, že mohlo jít o ceremoniální zbroj. Experiment byl tedy jediné řešení. Na druhou stranu vyrobit přesné repliky není žádná legrace, kterou byste měli hotovou za jeden večer.“

Dokonalá simulace boje

Odborníci vytvořili repliky brnění pomocí směsi pozlacených kovů, které zahrnovaly měď a zinek, slitinu nejbližší původnímu bronzovému materiálu. Oblek akceptoval přesné rozměry artefaktu a vážil 23 kilogramů, jak vyplývá ze zmíněné studie. A dlouholetý výzkum naznačuje, že teplota v oblasti starověkých Mykén byla během pozdní doby bronzové zhruba 18 až 20 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu mezi 70 a 80 %.

A informace o tom, jak se tehdy válčilo, jsou poměrně přesně zanesené v historických dílech. Zejména pak na stránkách eposu Ilias slavného řeckého básníka Homéra, který popsal zhruba posledních 50 dnů trojské války. Archeologové tak měli vstupní data k tomu, aby mohli simulovat reálný boj. 

A aby toho nebylo málo, řečtí vojáci, kteří se pokusu účastnili, neměli pouze dobové brnění. Dokonce dodržovali stravování téměř totožné s tím, jaké měl naordinované mykénský voják během přípravy na bitvu. „Jedli zejména chleba, hovězí maso, kozí sýr, zelené olivy a cibuli a pili červené víno,“ vypočítával Moravec. 

Mykéňané měli vyspělou techniku

Výsledky pokusu jsou tak i díky tomu velmi přesvědčivé. „Ta zbroj vypadá všelijak. Na první pohled si řeknete, že v tom nikdo nevydrží déle než hodinu. Jenomže to je špatný závěr. Je to naopak velmi kvalitní zbroj, která svého nositele nijak neomezuje v pohybu, a díky tomu je v ní možné bojovat opravdu dlouho. Vlastně dokud nepadnete.“

Archeologové sice nedokázali, jestli ono konkrétní brnění z Dendry bylo někdy v boji, prokázali však, že to rozhodně bylo možné a že určitě nešlo pouze o ceremoniální kousek. „Mykénské zbraně jsou dlouhodobě uznávané jako velmi kvalitní. A právě jejich vyspělá technika mohla být za jejich úspěchem ve Středomoří,“ dodal pro Čtidoma.cz Dalibor Moravec.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Jedním gazíkem jsme obklíčili nepřátelský vůz a zatkli generálního tajemníka.

reklama
#archeologie #zbraně #Zajímavosti #Mykény

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.