Unikátní vědecký počin s českým podpisem. Byla vyfocena mlhovina vzdálená 650 světelných let

Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami.

13.12.2019 - 17:00  
Vesmír pohledem dronu nás čeká nejdříve za sedm let

Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka. 

Astronomové se o souhvězdí bájného etiopského krále dlouho zaklínali větou: "To je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné jasné hvězdy." Souhvězdí není součástí sluneční soustavy.

Veleba ale v souhvězdí zachytil obrovskou mlhovinu, jejíž načervenalý nádech způsobuje rozptýlené světlo přítomného vodíku. Mlhovina obsahuje prachové částečky o velikosti cigaretového prachu a další mlhoviny. Jde o dvě namodralé mlhoviny, které byly poprvé označeny v astronomickém katalogu v roce 1966, nasvěcují je dvě hvězdy.

Řecká mytologie

V oku "Temného žraloka" je pak další temná mlhovina. Podle Marcela Bělíka, který je členem poroty české fotografie měsíce, jde pravděpodobně o takzvanou ERE mlhovinu. "ERE jsou galaktické temné mlhoviny nacházející se ve vysokých galaktických šířkách. Rozptylují modré světlo a jejich fluorescence se projevuje v širokém rozsahu červené části spektra," uvedl Bělík.

Mezinárodní astronomická unie ustanovila před téměř 90 lety oficiálně 88 souhvězdí. Každé má své hranice, přiřazené hvězdy a objekty vzdáleného nebe. Řada z nich je nazvána podle řecké mytologie, kromě Kéfea se v názvech objevuje i jeho manželka Kassiopea a dcera Andromeda či král Perseus. Kéfeus je na obloze v sousedství Malého medvěda, Draka, Labutě, Ještěrky, Kassiopei a Žirafy. Nejlépe se dá pozorovat v listopadu.