Současná civilizace je pro planetu čím dál větší přítěží. Život fauny a flóry před sto lety skoro nelze srovnávat. Lidé zatěžkávají panenskou přírodu odpady, ropou a na nebi lítá jedno letadlo za druhým. Průmyslová revoluce tak byla prvním krokem k tomu zcela pozměnit systém světa.
Ten nadále graduje do neuvěřitelných rozměrů a mimo jiné se to dotýká i několika druhů zvířat, s kterými se můžeme v podstatě rozloučit. Jejich existence bude v několika následujících letech pouze na fotografiích a encyklopediích. O jakých je řeč?
Chudák nosorožec
Když nějaký druh zvířete vymírá, je to smutné. Když si však uvědomíte, že tomu tak je díky pytlákům, otevírá se vám kudla v kapse. Zloba narůstá ve chvíli, kdy se dočtete, jaký je důvod lovu zvířete, které dnes stojí před existenciální a jen těžko řešitelnou krizí.
Nosorožec dvourohý je převážně loven kvůli svým vzácným rohům. Ke smůle jeho druhu je v Asii rozšířená domněnka, že prášek z rozemletých rohů napomáhá mužské erekci a sexuální touze. Údajně je jen pro tento účel zabito až 90 % dospělých nosorožců.
Zdá se, že snad všechny druhy nosorožce stojí před nevyhnutelným koncem. Jeden takový už to má za sebou. V květnu minulého roku přišla smutná zpráva ze zvířecí říše, že poslední žijící samec nosorožce sumaterského je po smrti. Dnes je na živu už jenom samička jménem Iman.
Lemur širokonosý
Kriticky ohrožený druh lemura širokonosého žijícího na Madagaskaru byl už v minulosti označen za zcela vyhynulého. Nakonec se však objevilo ještě 150 jedinců, kterých je dnes pouhých 60. Existuje však šance, že jich může být o něco víc. Jejich hlavní překážkou je potrava. Živí se totiž pouze bambusem.
Nepomáhá jim ani fakt, že se rozvíjí těžba dřeva v madagaskarských lesích a to, že jsou v hledáčku několika domorodých lovců a dravce jménem fosy. Lemur tak před sebou nemá světlou budoucnost a jeho počet v přírodě radikálně klesá.
Tygr sumaterský
Jedná se o úplně nejmenší poddruh tygra. Přesná čísla se však lidé pravděpodobně nikdy nedozví. Tento druh žije v těch nejhůře dostupných místech tropických pralesů. O tom, že se jedná o kriticky ohrožený druh, však vypovídá čím dál tím rozsáhlejší odlesňování, které se na jejich počtu zásadně promítá. Odhady jsou opravdu kruté. Hovoří se, že jich ve volné přírodě žije něco mezi 400 až 500. Zdá se, že podobný počet jich žije v zologických zahradách. Jejich těžké situaci nepomáhá ani fakt, že jsou terčem opytláků.
Delfínovec čínský
Tento druh zvířete to má nahnuté od podstaty. Delfínovec čínský totiž žije jen v řece Jang-c-tiang a jezeře Tung-tching-chu. Jen těžko si přivykl na změnu životního prostředí.
Větší míra odpadu v řekách vyplývající z industrializace Číny, využívání řeky k dopravě a stavba vodní elektrárny Tři soutěsky znamenají pro tento druh zvířete v podstatě jistý konec. Pravděpodobně už možná ani neexistuje. Poslední delfínovec čínský byl zahlédnut v roce 2007 a od této doby nikoli.
