Zvířecí říše je ještě zajímavější, než se zdá. Mnohé zvláštnosti překvapí i pobaví

Bez zvířat si mnozí z nás neumí život ani představit
Zobrazit fotogalerii (5)
06.08.2020 - 15:00  

Zvířecí říše je nekonečně pestrá, jak o tom vypráví výsledky mnoha vědeckých pozorování. Které zajímavosti jste o nich pravděpodobně nevěděli? Čím je tak výjimečný například rorýs, král sleďů nebo třeba jen “obyčejný” pes?

Živočichové žijí na zemi, ve vodě i ve vzduchu. Ti, kteří mají schopnost létat, využívají tuto možnost k pohybu mezi dvěma místy - ale jsou i takoví, pro které je let prakticky celým životem. Řeč je o rorýsech obecných, kteří dokáží překvapit v mnoha ohledech. Tím nejzajímavějším faktem ale je, že se dospělí ptáci po dobu několika měsíců prakticky nedotknou země. Ostatně jejich zakrnělé nohy jim ani nedávají možnost pohybu po pevném povrchu. Proto to matka příroda zařídila jinak - rorýsi dostali tak silné svaly na křídlech, které jim umožňují neustálý pobyt ve vzduchu. Tam ostatně tito ptáci nejen překonávají dlouhé vzdálenosti při cestě do zimovišť a zase zpět do Evropy, ale také loví potravu, pijí, páří se a spí. Je to neuvěřitelné?

Spánek ve vzduchu

Vědci při pozorování rorýsů stále objevují nové a nové zvláštnosti, které tyto malé ptáky oddělují od běžné ptačí populace. Skutečně nemusí po mnoho měsíců dosednout na zem, a to ani kvůli spánku. Mají to vyřešeno jinak - jednoduše vyletí do výšky nad jeden kilometr (některé zdroje udávají až dvoukilometrovou výšku) a odtud se začnou spouštět dolů. Několikaminutové klesání poskytuje rorýsům dostatek času k mikrospánku, kdy jedna část jejich mozku odpočívá, zatímco druhá alespoň zhruba sleduje okolí. Tak se dokáží “nabít” na další hodiny letu.

Na zem jen kvůli mláďatům

Na pevnou zem - nebo lépe řečeno do hnízda - se rorýsi uchylují jen kvůli péči o vajíčka a mláďata. Ani tak zde ale nepobydou déle, než je nezbytné. Celý den létají a shánějí potravu pro svoje potomstvo a když se vracejí do hnízda, může se to mnohým zdát jako velmi riskantní akce. Do otvoru, velkého pouhých několik centimetrů, jsou schopni vletět rychlostí, za níž by motoristovi v obci odebrali řicičský průkaz. Jde až o 70 km v hodině. Ostatně ve vzduchu jsou při střemhlavém letu schopni vyvinout rychlost až přes dvě stě kilometrů v hodině. A přitom jde o tvora ani ne dvacet centimetrů dlouhého s rozpětím křídel kolem 40 centimetrů a hmotností do 50 gramů. Příroda je zkrátka neskutečně zajímavá.

Děsivý, ale hodný král sleďů

Zvláštnosti si příroda pro výzkumníky přichystala i pod vodou - a snad hlavně tady, protože ve vodě, lépe řečeno v oceánech, žije největší množství stále ještě neprozkoumaných živočichů. Jedním z těch, o kterých již mnohé víme, je “král sleďů”, hlístoun červenohřivý. Čím je tak zvláštní? Rozhodně nejde o žádného drobečka - délka jeho protáhlého těla může dosahovat až 12 metrů, čemuž odpovídá také hmotnost takového dlouhána, která se může blížit třem stům kilogramů. Ještě se bude někdo divit, že jej námořníci považovali za bájného a obávaného mořského hada? Hlístouni jsou ale přitom zcela mírumilovní tvorové, jen jejich rozměry budí trochu hrůzu…

Nejmenší mezi malými

Naopak nejmenší rybičkou je patrně Paedocypris progenetica, která ani nemá české jméno a její délka v dospělosti nedosahuje ani osmi milimetrů. Jde o nejmenšího obratlovce na světě, který ke svému životu potřebuje extrémně kyselé prostředí.

Přítel člověka, nebo krutý predátor?

Zajímavosti ze zvířecí říše jsou nám ale mnohem blíže, než bychom si mohli myslet. Například takoví psi, kteří s námi žijí v jedné domácnosti, často spí ve stejné posteli jako my a které považujeme za nejlepší přátele a ochránce lidí, mají mitochondriální DNA z 99,9 % stejnou jako vlci. Navíc si vědomme, že mají 10 000krát lepší čich než lidé a průměrná psí inteligence je srovnatelná s dvouletým dítětem. Také teď vidíte svého jorkšíra úplně jinak?

KAM DÁL: Masakry ve válce v Jugoslávii. Nejkrvavější konflikt poválečné Evropy straší dosud