Jaromír Bláha: Nepouštějte kapry na svobodu

Jaromír Bláha je vystudovaný veterinář, svou původní profesi nicméně vykonává již pouze okrajově.
Zobrazit fotogalerii (3)
26.11.2015 - 15:31   |  

Známou osobnost z Hnutí Duha jsme vyzpovídali ještě před dnešní přednáškou v Dobříši. Probrali jsme například, jak se řada lidí snaží přírodě pomoci, ale ve skutečnosti jí škodí.

Hnutí Duha je spolek založený v září roku 1989 v Brně. Vedení organizace sídlí v Brně, další kanceláře jsou v Praze a Olomouci. Mezi nejznámější a nejvýraznější osobnosti organizace patří právě vedoucí lesní kampaně Jaromír Bláha. Už od začátku 90. let 20. století působí v Hnutí DUHA jako vedoucí programu Lesy v kampaních za změny lesního hospodaření, lesního a mysliveckého zákona a ochranu divočiny v Národním parku Šumava. Právě o krásách, ochraně Šumavské přírody nebo o tom, kdo spekuluje s pozemky na Šumavě bude dnešní setkání. Zeptali jsme se proto na otázky, které dnes možná nepadnou.

Na Šumavě má řada lidí jiný názor. Často ani nezpochybnitelné argumenty nepomohou

 

Jaromír Bláha se narodil v Českém brodě. Pochází ze Stříbrné Skalice, manželka od Příbrami a v Dobříši žijí společně 15 let. Vystudoval obor všeobecné veterinární lékařství na Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Veterinářské praxi se ale věnuje již velmi okrajově. Naplno se věnuje činnostem v hnutí DUHA, kde působí již 24 let, a v níž začínal jako dobrovolník. Jaromíra Bláhu najdete obvykle v poslanecké sněmovně u projednávání lesního zákona nebo na terénní pochůzce s pracovníky Národního parku Šumava. Má myslivecké zkoušky (ale ne na pušku).

Dnes máte besedu v Dobříši. Jak často podobné akce pořádáte? Jak jsou úspěšné? Setkáváte se na nich i se svými odpůrci?

Moc často ne. Jsem zavalený jinou prací, takže na přednášky čas nezbývá. V posledních dvou měsících jsem měl dvě přednášky - na Fakultě humanitních studií a na Přírodovědecké fakultě. Reakce posluchačů byly pozitivní, nesetkal jsem se tam s odpůrcem.

Jiné to je na přednáškách a besedách na Šumavě, tam má řada lidí jiný názor, mezi místními lidmi tam kolují různé "zaručené" informace, které jsou ovšem vědeckými poznatky dávno vyvrácené. Možnost o nich s "odpůrci" diskutovat je moc důležitá - v takových případech jsou besedy dvojnásob přínosné. Často to ale skončí tak, že i když předložíte nezpochybnitelná data a výsledky vědeckého monitoringu, tak si stejně trvají na "své pravdě". Ze všeho nejlepší je jít a diskutovat přímo v terénu, tam je to všechno vidět - jestli jsou lesy po napadení kůrovcem mrtvé nebo naopak ještě živější, jestli se lesy ponechané přírodě samy a zadarmo obnovují a tak dál. Tam už nemohou říci "ne, není to tak". Proto také pořádáme pro veřejnost každý rok výlety do šumavské divočiny s odborným průvodcem. Každý kdo pochybuje, chce to vidět na vlastní oči a udělat si vlastní názor se může přihlásit a jít s námi, termíny zveřejňujeme na jaře na našich webových stránkách. Lidi jsou z výletů do divočiny nakonec úplně nadšení.

 V hnutí DUHA působíte od roku 1991? Když srovnáte tato porevoluční léta se současností, jak se vnímání environmentální tématiky veřejností změnilo?

Ano, pracuji v Hnutí DUHA už 24 let. Připojil jsem se dva roky po jeho založení, ze začátku jsem tam pracoval a pomáhal jako dobrovolník. Tehdy po revoluci lidi vnímali problém znečištění a poškození životního prostředí jako jednu z priorit, která by se měla řešit. Postupně to ale opadalo. Jedním z důvodů bylo i to, že se etablovali noví majitelé starých podniků nebo úplně nové podniky a firmy, pro které je ochrana životního prostředí brzdou - nechtěli vynakládat peníze na nové, čistší technologie, řešení odpadů a podobně, nebo prostě měli zájem na využívání přírodních zdrojů s maximálním ziskem. Osvojili si metody jak ovlivnit veřejné mínění, přesvědčit lidi, že je vše v pořádku. A pak to přerostlo v cílenou diskreditační kampaň, ve které se snaží našeptávat lidem, že ochránci přírody jsou "zelení blázni", "ekoteroristé" a podobně. Když čtete diskuse pod webovými články, tak byste si mohla myslet, že se jim to i povedlo. Objektivní průzkumy veřejného mínění ale ukazují pravý opak: lidé považují práci na ochranu životního prostředí za důležitou. Ale nedávají jí už tak vysokou prioritu, jako tomu bylo po revoluci. K velkému poklesu priority ochrany životního prostředí došlo po poslední ekonomické krizi, kdy velký počet rodin a lidí začal mít existenční problémy. Subjektivně mám ale pocit, že se to v posledních několika letech zase mění k lepšímu, že lidí, kterým na přírodě velmi záleží, přibývá, a přibývá těch, co pro ni chtějí i něco udělat. Vidíme to na aktivitě na sociálních sítích i zájmu o některé akce jako jsou třeba vlčí a rysí hlídky, nebo právě v ochraně divoké přírody na Šumavě. A vidíme to i na vzestupu lidí, kteří naši práci na ochraně přírody a životního prostředí podporují finančně. Ostatně na nich záleží, jestli a kolik toho můžeme pro naši přírodu dělat.

Jaromír Bláha tak, jak ho můžete potkat nejčastěji, v terénu.; zdroj: archiv JB

Nepřikrmujte srnky a nepouštějte kapry na svobodu!

 

Nedávno médii proběhl případ, klisny a hříběte z milovického stáda, které lidi překrmili chlebem. Stává se často, že lidi, kteří by chtěli pomáhat nebo minimálně nejsou lhostejní, přírodě často naopak škodí? Máte nějaký konkrétní (mediálně neprovařený) případ, který můžete uvést?

Podobným příkladem je i přikrmování lesní zvěře - srnek, jelenů, muflonů.... Lidé si myslí, že když jim v zimě přinesou krmení do krmelců, tak jim tím pomůžou. Ve skutečnosti to prospěšné není. Jelení i srnčí zvěře je dnes v lesích mnohem více, než kolik by přirozeně mělo být a kolik les uživí. Důsledkem pak je, že přemnožená spárkatá zvěř sežere všechny mladé listnaté stromky a jedličky a ze smíšených výsadeb zůstávají zase jenom smrky. Mění se tím i složení bylinné vegetace. V tuhých zimách by slabé a nemocné kusy uhynuly. Když je myslivci nebo hodní lidé přikrmují, tak jim skutečně pomohou přežít. Jenže tím eliminujeme přírodní výběr, další rok se dostanou i ty slabé kusy do reprodukce a tím se zhoršuje kvalita, síla i odolnost populace. A především je to na úkor lesa jako celku. Dokud nesnížíme stavy zvěře, která decimuje zmlazení lesů, nepodaří se nám obnovit smíšené lesy místo dnešních smrkových monokultur. Ale to přikrmování je prostě mezi lidmi zažité. I naše děti sbírají kaštany a nosí je do školy.

Dalším příkladem je vánoční vypouštění kaprů na svobodu. Většina vypuštěných kaprů tuhle záchranu nepřežije. Především kvůli teplotnímu šoku. Po výlovu z rybníka jsou dlouho drženi ve vodě teplejší, než je v řece, do které je lidé pouští. A druhým důvodem je, že kapr, kterého si koupíte z kádě na ulici, pochází z rybničního chovu. Ten má s přírodním prostředím dnes už velmi málo společného. Změnil se v intenzivní umělý výkrm kaprů. Do rybníka se ve velkém kaprům sype zrní, v rybníce se chovají tímto způsobem obrovská množství kaprů. To úplně zničí velkou část ostatního rybničního rostlinstva a živočišstva, dojde k doslova zamoření rybníka živinami, dusíkem.  Mimochodem to je dnes jeden z nejvážnějších problémů poškozování naší přírody a málo se o tom ve veřejnosti ví. Metabolismus intenzivně krmených a vykrmených kaprů s poškozenými játry prostě nezvládne přechod do relativně přírodního prostředí řeky, i kdyby kapři bývali vydrželi zmíněný teplotní šok. Nechcete-li se na zvěrstvu ničení rybníků intenzivním výkrmem kaprů podílet, tak řešením není pustit kapra na svobodu, ale bojkot - vůbec si ho nekoupit.

Jednou větou - chcete-li jim pomoci, nepřikrmujte v zimě srnky a nepouštějte na svobodu vánoční kapry. 

A mohl bych pokračovat dalšími příklady: kupování umělých vánočních stromků, kácení kůrovcem napadených stromů v národních parcích - ale o tom bude diskuse na besedě.

Jaromír Bláha na loňském foru 2000. Bláha tehdy prohlásil, že chce dát vzniknout větším prostranstvím divoké přírody, do které budou moci lidé po naučných stezkách volně chodit, přespávat tu, zkrátka divočinu prožít.; zdroj: archiv hnutí DUHA

Kdo má peníze, může si veřejné mínění doslova zaplatit   

 

Jak jsme o ochraně přírody v současné době informováni? Kde vidíte prostor, jak informovanost veřejnosti zlepšit? Pozorujete větší zájem o environmentální témata v nastupující generaci, nebo je tomu naopak?

Za komunismu informace o skutečném stavu životního prostředí nebyly, dokonce byly zatajované, za jejich šíření byly perzekuce. Dnes je tomu opačně - jsme informacemi zaplaveni. Je těžké poznat co je pravda a co není. Je těžké rozeznat co je důležité a co není. Kdo má peníze, může si veřejné mínění doslova zaplatit, stačí si na to najmout specializované agentury, které to umí zařídit - je to obludné,(více si můžete přečíst zde), jak to v praxi vypadá na příkladu NP Šumava. Tohle je jeden z limitů demokracie. 
Podle mě je důležité začít se řídit více citem než zahlceným rozumem a když už, tak věřit osobním zážitkům a zkušenostem.
Samozřejmě dost kvalitních informací o ochraně přírody a životního prostředí tady je k dispozici. Jen je třeba k nim veřejnost dovést a o to se v naší práci snažíme.
Jestli je v nastupující generaci větší zájem o environmentální témata nemáme exaktně zjištěno. Osobně mám dojem, že mezi mladými lidmi je více těch, kteří jsou ochotni pro přírodu něco udělat. A objevuje se více takových lidí také v generaci, která je nyní ve věku předdůchodovém nebo důchodovém. Asi když dospějí děti a vylétnou z rodných hnízd, mají tito lidé čas jít pomáhat s ochranou přírody. 

 Žijete na Dobříši. Jaký máte k městu, potažmo regionu vztah?

Já pocházím od Stříbrné Skalice, manželka od Příbrami. V Dobříši žijeme přes patnáct let. Naše děti tu chodí do školy, do trampského, respektive skautského oddílu a tak dál. Nevím jak lépe to vyjádřit, prostě jsme tady doma.
Uvědomuji si, že je trochu paradoxní, že většinu času trávím ochranou šumavské přírody, a na bližší Brdy mi už čas nezbývá. Není to jen tím, že Šumava je klenot nejen českého, ale i evropského přírodního bohatství. Je také precedentem pro celou ochranu přírody v naší zemi.

Samostatná pobočka Hnutí Duhy nedávno zorganizovala akci pro "Slepice v nouzi". Jednalo se o výkup slepic, které by jinak skončily na jatkách. Více o celé iniciativě se dočtete ve článku Zachraňte slepičky! Přímá akce ve Zlatníkách.

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru