Jak ovlivní rekonstrukce jezu v Černošicích místo u řeky?

Již druhým rokem se v Černošicích buduje nový jez. Město má s prostory u řeky také své plány.  Zeptali jsme se Povodí Vltavy a starosty Černošic, jak má vypadat výsledek.

23.03.2016 - 21:10   |  
Rekonstrukce jezu by měla být hotová po upraveném harmonogramu letos v listopadu
Zobrazit fotogalerii (15)
ing. Jan Šimůnek, stavební dozor a zástupce investora Povodí Vltavy, s.p.

Podle stavebního dozoru a zástupce investora Povodí Vltavy, Jana Šimůnka, by jez v dezolátním stavu už dlouho nevydržel: „Kdyby přišla větší povodeň, hrozilo jeho protrhnutí.“ Hotový je rybí přechod spolu se sportovní i štěrkovou propustí.

Letos se stavitelé pustili i do samotného jezu. Postavený má být oproti avizovanému květnovému termínu až v listopadu. I důvody tohoto zpoždění se zabýváme v článku.

Samo Město Černošice plánuje řadu vychytávek, na některých se dohodlo s investorem. „Již letošním rokem by se místo u řeky mělo stát lidštějším a hezčím místem pro trávení volného času,“ řekl pro ČtiDoma starosta Černošic Filip Kořínek     

                                                                           

Co se stane s příjezdovou cestou?

Rekonstrukce jezu se realizuje ve dvou etapách. Starý splav se odbourává a buduje se nový. Nyní se pracuje na levé části, druhá strana má být dokončena v listopadu 2016.

Pohled na černošický jez

Ze silnice Radotínská si stavitel podél řeky vybudoval dočasnou příjezdovou cestu přes cyklostezku. Po ukončení prací zůstane pouze původní úzká cestička (berma), po které budou moci pěší. „Navezený materiál v okolí jezu a při ústí potoka Švarcavy funguje pouze jako ochranná jímka pro stavbu, aby byli pracovníci v suchu a mohli budovat nové těleso,“ popisuje na místě zástupce investora a přibližuje výsledek: “Celou plochu jezu obložíme žulovým kamenem, který má funkci nejen estetickou, ale lépe odolává působení ledu i krám. Původní betonové čtyřstěny se snažíme využít k vyplnění skulin ve splavu. Nakonec zrušíme příjezdovou cestu na levém břehu a obnovíme opevnění kamenným záhozem do původního stavu. Pod jezem uděláme nové schodiště s přístupem k řece pro pěší a pro vodáky.“

Rybí přechod

Rybí přechod

První se stavěl rybí přechod spolu se schody k řece vedle původně černošické lávky. Jedná se o samostatný stavební objekt realizovaný v rámci dotace od Ministerstva pro životní prostředí z evropských peněz.

  • Jez brání migraci ryb, které mají při tření pud plout proti proudu a vstupovat do horních vod. „Nyní se musí rybí přechody stavět současně s jezem ze zákona. Proto jsme rádi, že jsou nyní částečně dotované,“ uvádí Jan Šimůnek.

“Návrh přechodu je komplikovaný. Našim cílem bylo přírodním způsobem navnadit ryby, aby vpluly do 3 metru širokého, pro ně určeného, průchodu. Mají tendence jít k silnému proudu, a tady v Černošicích je to bohužel stahuje k elektrárně, kde je nejsilnější průtok. My se proto snažíme zvyšovat vábící proud ještě přilehlou lodní propustí, aby lépe našly správnou cestu,“ říká o procesu projektování jednotlivých částí jezu Šimůnek. Má zde podle jeho slov v budoucnu probíhat monitoring počtu procházejících ryb.

 

Pravý břeh a elektrárna

Pohled na pravý břeh a vodní elektrárnu

Na druhé straně se vybudovala nová 4 metry široká štěrková propust, která zde byla historicky. Slouží pro převedení štěrkových náplavů a k možnosti snížení hladiny ve zdrži.

Za propustí je již soukromá vodní elektrárna. Tím, že Povodí Vltavy zavřelo propust vody na šest měsíců, pozastavila se i samotná činnost objektu. Podle slov jednoho z majitelů, Dalibora Nacházela, využila elektrárna výpadku k rekonstrukcím, ke kterým je potřeba sucho a kdy by se provoz musel stejně zavřít.

Koordinace stavby měla svá úskalí

Jednou z komplikací a tudíž i důvodem k prodražení a případnému zpoždění investice je podle Šimůnka znemožněný přístup z pravého břehu. Městská část Lipence má čerstvě zrekonstruovanou místní komunikaci a nedala tudíž povolení k průjezdu těžké techniky na stavbu. “Vždy je ideální, když se jez může dělat z obou stran. Druhá fáze (pravá strana jezu u elektrárny) bude proto o dost náročnější, než ta první. Auta a stroje pojedou částečně řekou, což při velké vodě může zkomplikovat situaci, případně stavbu dokonce i zastavit. S touto situací harmonogram nepočítá, “ podotýká Jan Šimůnek.

Své podmínky mají i ochranáři. „Nemůžeme snížit hladinu vody víc jak o 50 cm kvůli škeblím říčním. Trochu nám to ztíží práci při odbourávání jezu, smíme vypustit zdrž jen o povolené množství.  Technologické postupy máme, tudíž by to pro nás neměl být problém,“ uvedl Šimůnek.

Zpožděný termín

“Těsnící stěna rybího přechodu původně nebyla projektovaná do skalního podloží. Silně propustné štěrky nás donutili pilotovou stěnu prodloužit hlouběji až do břidlicové skály, což stálo nějaký čas z hlediska úpravy projektové dokumentace,“ vysvětluje jeden z dalších důvodů zpoždění rekonstrukce Jan Šimůnek.

Dále stavitele překvapila černošická vyhláška, podle níž má používání hlučných strojů svá časová omezení ve všední dny a v neděli jej vylučuje úplně. „S tím jsme nepočítali. Když jsme z harmonogramu vypustili neděli, posunulo nám to termín dokončení. Dále jsme dostali stížnosti na ranní i večerní hluk, který způsobuje vrtačka. Byli jsme nuceni zkrátit denní režim tak, abychom neomezovali místní obyvatelstvo. Naše stroje smí být zapnuté pouze od osmi do šesti,“ podotýká Šimůnek.

Cyklo verzus pěší

Rekreačnímu účelu prostoru u řeky by jistě pomohlo, kdyby se jez podle původního plánu býval rekonstruoval současně s cyklostezkou, vedoucí z Radotína do Dobřichovic. Ta byla vybudována roku 2013 a stavba splavu začala až v roce 2014. Mezi cyklostezkou a rybím přechodem tak vznikl hluchý prostor. „Nás zdržoval dotační program na rybí přechod, který má určité podmínky. Koordinace byla tudíž o to složitější. Nicméně do cyklostezky my nesmíme zasáhnout,“ uvádí zástupce investora. 

 

Místo u řeky se těší na vychytávky

Město Černošice by proto rádo posunulo zábradlí poměrně úzké cesty pro cyklisty, kteří se zde motají s vycházkáři, až k rybímu přechodu. „Stávající cyklostezku a dlážděný prostor, který je dnes za zábradlím, by pak pohledově i funkčně mělo místo zábradlí oddělit několik lavic (pozn. potencionálně využitelný prostor je níž než cyklostezka). Rádi bychom to realizovali letos, kdy bude celá rekonstrukce jezu dokončena, ale musíme na posun zábradlí získat příslušné povolení od Povodí Vltavy,“ říká starosta Černošic. To podle Jana Šimůnka situaci ještě zvažuje: „Je zde nebezpečí pádu, dost velká hloubka a silný proud. Zábradlí by tomu muselo být funkčně přizpůsobeno.“

Lokalita kolem jezu se těší i na další úpravy. „Nedávno se nám konečně podařilo snížit ohyzdné šachty na betonovém kanalizačním kolektoru a sháníme firmu, která by nám vyrobila dřevěné kryty. Mohly by sloužit k posezení s výhledem na řeku. Také bychom chtěli prostor kolem kolektoru trochu rozšířit a vyrovnat, aby se i tamtudy dalo lépe chodit, když spodem se prohánějí cyklisté, “ plánuje Filip Kořínek a vítá záměry Povodí Vltavy coby investora, na vybudování schodiště dolů k řece nebo přírodní cestičky kousek nad hladinou.


Budoucnost

schody k řece na levém břehu

Nedávno Černošice zastupitelstvo schválilo darování zdejší lávky hlavnímu městu Praze. Doufejme, že koordinace s ní bude stejně přínosná, jako s Povodím Vltavy. Přemostění pro pěší si nutně žádá opravy. Názory místních na zdejší změny jsou různé, místo u řeky se každopádně zvelebuje. Pěší to však zatím, zejména v sezóně, nemají ve společnosti cyklistů jednoduché. Někteří obyvatelé pak například litují, že s cyklostezkou zmizela veškerá zeleň. I přes to, že se nejednalo o žádné ušlechtilé stromořadí.

Splavnění Berounky

„Stavba je v souladu s uzákoněným Generelem splavněním Berounky. Plavební cesta je totiž plánována mimo těleso Černošického jezu, údolím Lipenců,“ konstatuje Hugo Roldán z Povodí Vltavy. Se splavněním mimochodem nesouhlasí kromě Dobřichovic téměř žádné obce, kterých by se to případně týkalo, včetně Berouna. Generel je zatím u ledu, přesto řada z obcí musela v rámci územního plánování, buď Prahy nebo Středočeského kraje, se splavností související přístavy a jezy zakreslit do svých územních plánů.

Kolik Povodí Vltavy investovalo?

Vzhledem k problematickému propustnému podloží a nutnosti zavrtávat piloty až do desetimetrové hloubky se stavba prodraží. „Nevýhoda také je, že sedimenty často obsahují velké kameny, proto nejdou beranit do takové hloubky standardně používané ocelové profily „larseny“. Proto jsme zvolili technologii převrtávaných pilot, které se vyplní betonem, a ocelová pažnice se následně vytáhne. Ta režie je náročnější, má nároky na prostor a musí být tím pádem navezeno více materiálu. Ve výsledku jde o dražší technologii, na druhou stranu jistě trvanlivější, troufám si říct věčnou,“ říká Šimůnek.

Zajímalo nás, zda zhotovitel čerpá materiál z místní betonárky. „Potřebujeme specifický mrazuvzdorný beton, ten černošický bereme pouze na betony nižší třídy nebo zavlhlé směsi,“ uvádí Šimůnek.

Investice se podle něho vyšplhala k 86, 8 milionům Kč bez DPH.  Rybí přechod, hrazený částečně z dotací, stál 25 miliónů korun. Položka průzkumů a vypracování projektových dokumentací tvoří 4,5 milionů Kč. Zbytek, tedy cca 57,3 milionu Kč bez DPH, padne na vlastní stavbu jezu. Generálním dodavatel je Metrostav ve sdružení se Zakládáním staveb. Rybí přechod zaplatila částečně Evropská Unie, od lodní propusti dál jez hradí Povodí Vltavy, zadavatel stavby.

 

Klíčová slova: