Krásy středočeských nádraží: Kladenské je v provozu už skoro 200 let

Následujících několik týdnů bude u nás na webu patřit i seriálu Nejkrásnější nádraží ve Středočeském kraji. Už minulý týden jsme představovali nádraží v Kolíně a také v malé obci Střezimíř a v Poděbradech. Dnes je na řadě stanice na Kladně.

20.04.2018 - 06:30   |  
Nádraží na Kladně, kterému se dříve říkalo Kladno-Vejhybka nebo jen Vejhybka, je zastávkou ve vůbec největším městě celého Středočeského kraje
Zobrazit fotogalerii (3)

Již několik týdnů pro vás připravujeme tématické články, které se týkají středočeských nádraží. Probíhá u nás totiž hlasování o to vůbec nejkrásnější, které se v kraji nachází. Zatím vede Kolín, ovšem zdaleka nemá nic vyhráno. O tom, které nádraží vyhraje, rozhoduje počet "liků" přímo zde v článku.

Na nádraží se nachází ČD centrum, úschovna zavazadel, úschovna kol, bankomat, občerstvení, restaurace, veřejné parkoviště a taxi.

Nádraží na Kladně, kterému se dříve říkalo Kladno-Vejhybka nebo jen Vejhybka, je zastávkou ve vůbec největším městě celého Středočeského kraje. Navíc se jedná o významný železniční uzel na tratích č. 120 (Praha-Rakovník) a také 093 (Kralupy nad Vltavou-Kladno). Nachází se v ulici Milady Horákové. Nádraží je v provozu od 5. listopadu 1855, tenkrát se zahájil i provoz na tehdejší Buštěhradské dráze.

 

Trojúhelníková výhybka

Točna u lokomotivního depa byla zničená při americkém náletu na železniční uzel v Kladně, a to konkrétně na konci druhé světové války dne 17. dubna 1945. Tenkrát byly zasaženy koleje, parní lokomotiva v lese u nádraží, část autobusových garáží a okolní domy. Bombardování železáren již nemělo význam.

Poté se tak pro posunování vagónů v depu využívalo již jen hlavní kolejiště a trojúhelníková výhybka vlečky do kladenských železáren, která zasahovala do křižovatky ulic Milady Horáčkové a Železničářů. Vlečka, do roku 1872 součást Kladensko-nučické dráhy přes Sítenské údolí do stanice Staré Kladno, byla v roce 1990 zrušena.

Buštěhradská dráha byla privátní společnost na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855-1922 síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou.

Později bylo upraveno také kolejiště u depa a nepřehledná silniční křižovatka, kam bylo navíc nutné čas od času posunout vlak. Zmíněná vlečka, která měla mezi sídlištěm a centem města v serpentině do Sítenského údolí výhodné pozvolné stoupání, nebyla bohužel využita jako cyklostezka ve stísněné zástavbě města. Její část využili okolní majitelé a rozšířili si tak své pozemky. Železniční přejezdy bývaly v ulicích Vodárenská, Lacinova, J. Hory, Gen. Klapálka a Milady Horákové.

Současné okolí nádraží

Vedle železniční stanice stojí od 27. dubna 2001 na podmínku lokomotiva řady 710 Rosnička, která byla vyrobena v roce 1962. V minulosti tu stávala také parní lokomotiva Vamberg číslo 10390. Ta ale byla 16. července 1999 odvezena do muzea ve Zlonicích. V parku před nádražím jsou dva bytové domy, které dříve sloužily jako ubytování pro železničáře.

Nádraží disponuje hned devíti kolejemi. První kolej je standardně nevyužívána, a to z důvodu obrany státu. Další koleje pak slouží pro osobní vlaky a rychlíky. Samotná poslední kolej je pak vyhrazena pro nákladní dopravu.